Cena elektřiny a zemního plynu – kdy se sníží

Od liberalizace energetického trhu cena elektřiny pro domácnosti jen stoupá. V plynárenství je situace mírně odlišná, zlevňování jsme však za poslední roky viděli málokdy. Rok 2014 by mohl být zlomový. Kolik ušetří běžná domácnost, pokud stát dostojí svým slibům?

Kéž by všichni poctiví podnikatelé prosperovali, pilní zaměstnanci dostávali přidáno na výplatě a domácnosti mohly vesele nakupovat užitečné výrobky. Když už ale tuzemská ekonomika balancuje mezi vleklou krizí a nepatrným růstem, zkusme ověřit staré pořekadlo, že prý „na všem zlém je něco dobrého“.

Hubnoucí peněženky nás nutí ke skromnosti, a klesající poptávka spotřebitelů motivuje prodejce, aby šli s cenami dolů. Příkladem je jarní hromadné zlevňování zemního plynu. Úleva pro domácnosti by zatížila energetiky a stát.

Poslední vlády testovaly, zda domácnosti nežijí příliš rozmařile. Škrty a rostoucí přímé daně ale zatím nepřivedly stát k prosperitě, ani nezastavily jeho zadlužování. V nadcházejících letech nové vlády zřejmě přehodnotí investiční strategii, přičemž prostředky nebudou hledat primárně v rozpočtech domácností.

Významná je také iniciativa Energetického regulačního úřadu (ERÚ), jenž ponouká ke zlevňování energetické giganty. O kolik procent může klesnout vyúčtování za elektřinu a plyn?

Běžná rodina by mohla za elektřinu ušetřit více než 1200 Kč

Spočítejme modelový příklad pro typickou domácnost, která elektřinou nevytápí ani neohřívá vodu. Za svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů (ledničky, pračky, myčky apod.) zaplatí letos rovných 14 182 Kč.

Vzhledem k současnému ekonomickému a politickému vývoji lze předpokládat, že cena příští rok spadne na 12 977 Kč, tedy o více než 1 200 Kč, neboli o 8,5 %. Projděte si s námi hlavní položky vyúčtování a posuďte sami, nakolik je pravděpodobné historicky první zlevnění elektřiny od liberalizace energetického trhu.

Srovnání ceny elektřiny v roce 2013 s prognózou pro rok 2014

	2013	2014
Silová elektřina	4 168 Kč	3 959 Kč (pokles 5 %)
Distribuční poplatky	5 676 Kč	5 108 Kč (pokles 10 %)
Příspěvek na OZE	1 458 Kč	1 238 Kč (pokles 15,1 %)
Další poplatky	420 Kč	420 Kč (stejné)
DPH	2 461 Kč	2 252 Kč (pokles 8,5 %)
Celkové roční vyúčtování	14 182 Kč	12 977 Kč (pokles 8,5 %)

Pozn.: Modelová domácnost bydlí v distribuční oblasti ČEZ (celé Česko kromě Prahy, jihu Čech a jižní Moravy). Elektřinu odebírá v distribuční sazbě D02d. Od dodavatele ČEZ Prodej kupuje produkt Comfort D-Standard. Ročně spotřebuje 2,5 MWh. Velikost hlavního jističe je 3×25 A.

Samotná („silová“) elektřina tvořila doposud asi 29 % celkového vyúčtování. Většinou je obchodována na Energetické burze Praha, a to s dlouhodobějším předstihem, například na rok dopředu. Během loňska klesla burzovní cena o 19 %, což se letos projevilo poklesem koncové ceny pro domácnosti o 5 %.

Letos klesla burzovní cena zatím o 20 % a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k obratu. Buďme ale opatrní, a raději počítejme se zlevněním opět o 5 %.

Distribuční poplatky tvořily doposud asi 40 % celkového vyúčtování. Nejbaculatější část koláče je vyměřována státem, a právě Energetický regulační úřad slibuje brzké významné zlevnění. Zlevnění navrhne správcům elektrické rozvodné sítě ze skupin ČEZ, E.ON a PRE, kteří distribuční poplatky inkasují.

Příspěvek na OZE tvořil doposud asi 10 % celkového vyúčtování. Na obnovitelné zdroje energie přitom přispívá částečně vláda ze státního rozpočtu, částečně odběratelé.

Úřadující vláda premiéra Jiřího Rusnoka, dosazená prezidentem Milošem Zemanem, navrhuje bezprostředně ulehčit našim peněženkám. Zákazníkům chce snížit poplatek z 583 na maximálně 495 Kč za každou odebranou MWh elektřiny, zbytek má být pokryt ze státního rozpočtu.

Pokud návrh schválí poslanci, výsledek bude momentálně příjemný pro domácnosti, ale náročný pro státní rozpočet, jenž zůstane naším společným dědictvím. Celkově je každá MWh elektřiny z obnovitelných zdrojů dotována skoro 800 Kč. 

Další poplatky (příspěvek pro státní podniky ČEPS a OTE, stejně jako ekologická daň) mají na celkovém vyúčtování relativně zanedbatelný podíl, což se nezmění.

DPH představuje letos přirážku 21 %. Pokud půjdeme ještě na podzim k předčasným volbám a potvrdí se průzkumy veřejného mínění, předseda favorizované ČSSD a pravděpodobný nový premiér Bohuslav Sobotka ponechá DPH na současné úrovni (myslí si, že kdyby přímé daně omezil, klesly by příjmy státního rozpočtu, ale obchodníci by ceny pro spotřebitele na dřívější hladinu nesnížili).

Úřadující premiér Jiří Rusnok v minulosti deklaroval, že preferuje sloučení dolní a horní sazby DPH (nechce nám radit, které zboží potřebujeme více, a které méně). V tom případě by situace průměrné domácnosti zůstala víceméně stejná, protože co by ušetřila na elektřině, to by si připlatila na vodě. Shrnuto, počítáme nadále s DPH 21 %.

V roce 2014 by cena plynu měla být stabilní

Zemního plynu je zapotřebí nejvíce, a úměrně tomu je významnou položkou rodinného rozpočtu, když slouží pro vytápění. Typická tuzemská rodina má doma ústřední topení, přesto analyzujme ještě cenový vývoj v plynárenství.

Po několikaměsíčních nekompromisních, avšak profesionálních a transparentních jednáních se podařilo dosáhnout snížení ceny za distribuci zemního plynu v roce 2014 průměrně o 5 %.

Jak avizovaný úspěch pocítí odběratelé? Distribuce plynu tvoří asi pětinu celkového vyúčtování, které tudíž klesne o pouhé 1 %. Zpráva má ale další pozitivní důsledky. Průměrné vyúčtování pro domácnosti kleslo již dvakrát.

Na začátku letošního roku zdražili dodavatelé samotný zemní plyn (dodávku energie) průměrně o 2 %. Pokud podniknou znovu podobný krok, díky levnější distribuci (přepravě energie) zůstane celková cena téměř stejná.

Navíc úřad nakonec prosadil zájmy zákazníků, aniž musel měnit pravidla, nastavená do konce roku 2014. Závěrečná dohoda o distribuci zemního plynu umocňuje naději, že bude skutečně zlevněna také distribuce elektřiny, ačkoli její nová cena ještě není definitivně dojednaná.

Nicméně je zapotřebí podotknout, že hodnota obou komodit se doposud vyvíjela odlišně. Na elektrárenském trhu, od jeho definitivního osvobození v roce 2006 zatím nedošlo ke zlevnění průměrného vyúčtování pro domácnosti. Plynárenství se dočkalo úplné liberalizace o rok později, a k poklesu ceny došlo již dvakrát: v letech 2007 a 2010.