
Gannův teoretický přístup možná působí poněkud tajemně, jeho praktické využití na finančních trzích je však součástí řady nástrojů, z nichž ty nejdůležitější jsou popsané v této části a jsou i celkem jednoduché.
William Delbert Gann byl tvůrcem velmi oblíbené Gannovy analýzy, do níž patří různé nástroje, např. Gannův vějíř, Gannova trendová čára a Gannova mřížka.
Gann využil přirozený zákon (z důvodu analýzy lidské přirozenosti a morálních činů) a geometrické poměry vycházející z kruhu, čtverce a trojúhelníku k prognózování cen a jako základ pro své teorie. Jeho analýza se zakládá pouze na vztahu mezi časem a cenou.

Další teorií, na níž je založena Gannova analýza, je zákon vibrace. Principy Gannova zákona vibrace použité na kapitálové trhy byly poprvé představeny veřejnosti v roce 1909 v rozhovoru, jejž Gann poskytl časopisu „Ticker and investment digest“, a lze je shrnout takto:

Každý cenný papír má svou vlastní charakteristickou dráhu a rozsah pohybů, které vyplývají z objemu obchodu, směru a dalších faktorů. Cenné papíry se pohybují v rámci svých individuálních vzorců neboli, jak definoval Gann, „vibrací“. Gann rovněž přirovnal cenné papíry k atomům prohlášením, že jsou jakýmisi centry energie, která může být vyjádřena i matematicky.
Dalším zajímavým Gannovým názorem je, že cenné papíry mají stejnou sílu jako magnety – mohou přitahovat či odpuzovat – což znamená, že se mohou v jednom okamžiku dostat na trhu do vedení a v dalším okamžiku stagnovat.
Spolu s výše uvedenými teoriemi vycházely Gannovy pojmy většinou z matematiky a její čísla pocházela z dávné historie, např. z egyptologie nebo dokonce z bible. V jeho pojetí prognózování cen měla některá čísla zvláštní význam a nejvýznamnějšími z nich byla čísla 16, 25, 36, 49, 64, 121 a 144.
Podle Ganna tato čísla spolu s geometrií a přirozeným zákonem dodávají navrhovaným nástrojům velmi významnou prognostickou schopnost.