V období před revolucí byly dostupným a hodně využívaným prostředkem pro ukládání peněz vkladní knížky. Vždy se do nich uvedlo, jaká částka byla uložena, a rovněž konečný součet. Do vkladní knížky se zaznamenávaly také výběry nebo případné výhry.
Prostřednictvím vkladních knížek mohli prarodiče spořit svým vnoučatům a dosahovat zhodnocení peněz již od narození. Vhledem k tomu, že neexistovala elektronická komunikace, se s knížkou dalo chodit pouze tam, kde byla založena. V dnešní době, kdy máme elektronické bankovnictví, je to něco doslova nepředstavitelného.
Rizik měl tento produkt několik. Z vkladních knížek, které byly pouze na doručovatele, mohl vklad vyzvednout prakticky kdokoliv. V případě odcizení tak mohl pachatel knížku doslova „vyluxovat“. S knížkami opatřenými heslem mohl disponovat pouze ten, kdo heslo znal.
Postupně byly zmíněné knížky nahrazeny vkladními knížkami na jméno, s nimiž šlo manipulovat až po předložení občanského průkazu.
Za zánikem vkladních knížek stál rozmach platebních karet a internetu, který umožnil nakládat s penězi z pohodlí domova.
I dnes máte možnost si u některého z našich předních bankovních ústavů vkladní knížku založit. Závratné zisky ovšem neočekávejte. Stejně jako v minulosti existují i dnes knížky výherní (Česká spořitelna), knížky s výpovědní lhůtou i bez ní. U všech je stanovena minimální výše uložené částky. V současné době však existují určitě výhodnější formy investic.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
