Trhy čekají posílení indexu, které by znamenalo potvrzení prvních známek stabilizace slábnoucího trendu indexu, respektive růstu ek. aktivity minulého roku dle jiných předstihových ukazatelů a taky prosincového Ifa (kdy se zlepšilo očekávání firem).
Posílit by měly podindexy současné situace i očekávání. V prosinci se zlepšil výhled zpracovatelského průmyslu a opakovaně velkoobchodu, ke změnám příliš nedošlo v případě slabšího hodnocení maloobchodu a taky stavebnictví.
To ale vykazuje celkově stále silné firemní klima. V jiném světě tak trochu žijí německé služby, jejichž klima zpevňuje od roku 2013 i hodnocením současné situace a očekávání, k další posílení došlo taky v prosinci. Očekávání jsou nejsilnější dokonce od roku 2011.
Firmy odvětví navíc hodlají dále zvyšovat ceny, zejména restaurace a hotely. Momentálně ekonomiku podporuje propad ceny ropy a eura a další monetární pomoc ECB. Na druhou stranu prudká prosincová depreciace rublu zhoršuje pozici exportérů Německa respektive eurozóny.
Data by tak celkově mohla potvrdit stabilizaci slábnutí růstu ek. aktivity z minulého roku (kvůli letnímu vyhrocení krize na Ukrajině, nebezpečí spirály obchodních sankcí mezi Západem a Ruskem, deflační hrozby eurozóny a s tím spojené velké nejistotě).
Projevilo se to i citelnějším oslabením růstu před několika kvartály ještě decentního růstu HDP Německa a v menší míře i slabého růstu ekonomiky eurozóny.
Vedle toho, že nízký ekonomický růst eurozóny je nerovnovážný (Německo drží celou eurozónu alespoň v malém ekonomickém růstu, jiné velké ekonomiky k růstu příliš nepřispívají), právě zadření prakticky jediného fungujícího motoru eurozóny – Německa – může celou eurozónu přitisknout opět k hospodářské stagnaci.