Oscilátory jsou mezi obchodníky, kteří se řídí technickou analýzou, oblíbené, protože zachycují rychlost změny cen i směr jejich pohybu. Zatímco cílem nástrojů, jakými jsou cenové formace, je analýza trendu a případných zvratů, oscilátory mohou vysvětlit dynamiku cen pomocí termínů „překoupený“ (overbought) a „přeprodaný“ (oversold) trh.
Je typické, že oscilátory zachycují změny tržních cen relativně – ve vztahu k hodnotám stanoveným jako hranice, mezi nimiž dochází ke kmitání v závislosti na konstrukci daného nástroje. Pokud se cena blíží ke krajním hodnotám tohoto rozmezí, považuje se trh za „překoupený“ – v případě horní části rozmezí, nebo „přeprodaný“ – v případě spodní hranice.
Nejzákladnější metoda interpretace oscilátorů je založena na úrovních přeprodaný/překoupený – očekává se, že přeprodaný trh znovu získá alespoň část svých ztrát a že se překoupený trh v krátké době vrátí na svou původní úroveň.
Signály mohou být vysílány také prostřednictvím tzv. divergencí (rozporů) – to jsou situace, kdy pohyb oscilátoru neodpovídá pohybu na příslušném trhu. Předpokládá se, že v takovém případě se může trh obrátit směrem, který naznačuje oscilátor.
Některé oscilátory lze také analyzovat stejným způsobem jako cenový graf. V takovém případě lze identifikovat trendy, trendové čáry a technické formace, např. kanály či trojúhelníky. Výsledky této analýzy mohou naznačovat možný pohyb daného oscilátoru a následně podkladového trhu.
Oscilátory spolu s jinými nástroji, např. ukazateli trendu nebo cenovými formacemi, mohou poskytnout podrobný obraz situace na daném trhu. Oscilátory se považují za účinnější v případě horizontálních trendů, zatímco v rychle se pohybujících trendech jsou jejich signály méně spolehlivé.