Proč investovat individuálně a ne pomocí fondů

Drobní investoři mají oproti profesionálům řadu výhod. Mohou si totiž dělat, co chtějí, nemusí se bát o místo. Profesionální správce peněz se nebojí o peníze klientů, bojí se o svoje místo.  Pokud nezvolíte smíšený globální fond je rozhodnutí stejně na vás.

Pokud se rozhodnete pro specializované fondy, je klíčové rozhodnutí o směru vašich investic na vás, i když to tak možná na první pohled nevypadá. Analýzy se tak nezbavíte.  Pokud dáte peníze např. do fondu Emerging Markets, počítejte s tím, že v případě problémů na Emerging Market nemá manažer kam utéci, může jenom o něco navýšit hotovost. Ale nepočítejte s tím, že vše prodá a nakoupí obligace či jiné akcie, to prostě nemůže.

A i kdyby mohl, tak to stejně neudělá. Proč? Protože košile je bližší než kabát: portfolio manažer je v drtivé většině případů hodnocen za relativní výkonnost vůči benchmarku, ne za to, zda fond dosáhl zisku či ztráty. Kdyby ho výrazně překonával, byl by oslavován. Kdyby ale nedej bože byla jeho výkonnost výrazně pod indexem, dostane padáka.  A tak se manažer velmi často “sichruje” a příliš se neodchyluje od struktury benchmarku. A ten volíte vy jako individuální investor svým výběrem nákupu etf či podílového fondu.

Můžete se sami určit svoji investiční strategii a časový horizont. Dividendové akcie, růstové akcie, malé spekulativní akcie… jak je ctěná libost. Pro průměrného investora neskupujícího balíky akcií je likvidita dostatečná i u většiny menších firem.

Nejste hodnocen(a) každý měsíc, zda jste (ne)překonal benchmark. Můžete trpělivě „sedět“ na pečlivě vybraných pozicích.

Malý exkurz do historie vývoje indexu S&P500:

TermínHodnota
Leden 196692
Srpen 1982104
Srpen 1987336
Prosinec 1987224
Prosinec 1990329
Červenec 19981185
Září 1998980
Březen 20001527
Říjen 2002800
Říjen 20071560
Březen 2009685
Prosinec 20142085

Přičemž ve stejném období byla na burzách ve Spojených státech necelé tři stovky akcií, které v uvedeném období dosáhly STONÁSOBKU A VÍCE své hodnoty. Cca polovina z nich by musela být nakoupena v „mrtvém“ období mezi lety 1966 a 1982.  Celkem 29 z nich přitom stonásobné hodnoty dosáhly do prosince roku 1990, tedy v období, kdy S&P 500 se dostal na necelý čtyřnásobek roku 1966.

Pokud bych testované období pro nakoupené akcie prodloužil do “ruské“ krize v létě 1998, počet akcií, které dosáhly stonásobného zhodnocení, se rázem zvyšuje na 92 akcií. Přitom Index S&P500 dosáhl cca dvanáctinásobné hodnoty z ledna 1966.

TIP: Dalším velmi zajímavým článkem z vPeníze.cz je článek o Ježkově statku.

© 2021 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang