Zlato otáčí dolů

Zlato padá 0,5% d/d na 1460 bez většího respektu před klíčovou informací týdne, kterou je HDP USA za první čtvtrletí (14.30 SEČ). Čeká se významné zrychlení růstu ekonomiky alespoň srovnání s předchozím obdobím, jedná se však spíše o matematický technický efekt. 

Drahé kovy jsou pro své těžební a rafinační náklady, stejně jako pro jejich unikátní kvalitu a vlastnosti, nákladnější, než běžné kovy. Jsou produkovány v malém množství, jsou kvalitní a obvykle dražší.

Drahé kovy

Existují čtyři hlavní drahé kovy: zlato, stříbro, platina a palladium. Zlato je nejznámější ze všech drahých kovů. To je často vidět v špercích, a je využíván k výrobě mince, šperky a investičních produktů. Zlatu používá i průmysl jako elektronické součástky, optické čipy a izolace v telekomunikačních zařízeních.

Stříbro je další drahý kov, který je známý pro své mezery a odlesky. Spotřebitelé vidí stříbro v surové formě v špercích a mince. Průmysl může využít stříbra v čipových, smíšených technologiích, pokladních kulturách, leteckém průmyslu a ve fotografických emulzích.

Platina je další ze čtyř hlavních drahých kovů. Momentálně je nejdražší z nich. To je kvůli svým unikátním vlastnostem, zejména schopnosti odolávat vysoké teplotě. Průmysl využívá platiny při výrobě katalyzátorů, leteckých motorů, medicínských zařízení a různých procesů zpracování.

Palladium je posledním ze čtyř hlavních drahých kovů. Není tak viditelný jako jiné. Používá se v průmyslu k medicky a filmů, stejně jako jako katalyzátor do procesů zpracování. V souhrnu, drahé kovy jsou kvůli svým vlastnostem, a rafinerie a těžební náklady, nákladnější, jak většina jiných kovů. Existují čtyři hlavní drahé kovy: zlato, stříbro, platina a palladium, které jsou využívané v různých oborech průmyslu.

V průměru ekonomika vykazuje přibližně dvouprocentní meziroční ale i anualizovaný růst. Struktura posledních zpravodajství ukazuje určitou energii hlavních motorů domácí poptávky, tedy spotřeby domácností a investic, které ovšem vyvažuje slabost zahraničního obchodu spojená s mizernou výkonností jiných hlavních ek. center a útlumem fiskální politiky.

Právě tyto faktory rovněž přiškrcují i domácí poptávku.

Zlato dnes v asijské části obchodování dosáhlo 1485 před rezistencemi 1502 a hlavní rezistenční poklicí 1523 – 1529. Hlavními podporami jsou 1462, 1443 a 1433.

Obchodování v posledních měsících nabralo sestupný směr čímž se potvrdil půlroční klesající trend poté co trh v únoru prorazil 1,5 měsíční trojúhelník, 3/4 roku platnou podpůrnou linii a další vrstvy dosud velmi odolného podpůrného pásma.

Vše vyvrcholo dubnovým proražením klíčové podpory 1523, kdy trh během dvou dnů ztratil téměř 15%, který ještě překonává korekční pád ceny v září 2011 a od počátku půlročního klesajícího trendu přibližně 26%. Zmíněná klesající tendence tak zřejmě znamená i počátek dlouhodobějšího klesajícího trendu.

Tento názor by vyvracelo bezprecedentní popření propadu 12. a 15. dubna během následujících týdnů. Určitá naděje pro zlato by mohla být případná nová vlna monetární expanze, neboť vývoj globální ekonomické aktivity je v posledních čtvrtletích a nově též podle posledních jarních zpráv zklamáním.

Dluhopisové a komoditní trhy, zejména pak trh zlata ale také jen vůči dolaru dlouhodobě těžily hodně z odhodlání a konzistence ujišťování Fedu dlouhodobě ultraexpanzivní monetární politiky a očekávání velmi výhodných finančních podmínek.

Toto přesvědčení a očekávání se vzhledem k nejistotám v globální ekonomice stále může naplnit nicméně jistota trhů dostala začátkem roku se zveřejněním zápisu ze zasedání Fedu o hlavní úrokové sazbě 11.-12.prosince jako blesk z čistého nebe vážné trhliny.

Pro trhy bylo šokem poznání významného názorového posunu, že mezi některými členy výkoného tělesa Fedu citelně posílil názor redukce pro finanční trhy výhodné monetární expanze již v tomto roce (tedy podstatně dřív než se čekalo).

Jistě to letos minimálně poznamená obchodování na finančních trzích byť se Fed snažil v dalších týdnech ujišťovat o preferenci stávajícího kursu současné monetární politiky a trvání velmi přiznívých monetárních podmínek v dalších letech (prohlášení a zápis k lednovému rozhodnutí o hlavní úrokové sazbě respektive vystoupení a prezentace pololetní zprávy monetární politiky šéfa Fedu Bernankeho v kongresu v únoru).

Fed tak chce uklidňovat oprávněně rozjitřené očekávání trhu se snahou tlumit jejich přizpůsobení, ochránit příznivé finanční podmínky a tím i křehkou ekonomiku. Pokračování tišící doktríny nahrává taky další eskalace napětí situace v Evropě, kterou Fed významně zohledňuje do svých výhledů.

Trhy nicméně cítí, že změna kursu monetární politiky může přijít výrazně dříve než se zdálo ještě před několika týdny.