A. Denny z AAA Auto – začátky podnikání

Ze stránek australského deníku Daily Telegraph na nás vykoukla známá tvář. Nepatří nikomu jinému než Čechoaustralanovi Anthony Dennymu.

Bývalý generální ředitel a většinový vlastník největší středoevropské sítě autobazarů AAA Auto již téměř dva roky žije zpátky ve své domovině i se svou českou ženou Helenou a dětmi Klarou a Maxem.

Mezitím stačil u protinožců založit developerskou firmu a muzeum veteránů. Již koncem roku 2014 se ocitl na žebříčku nejbohatších Australanů na 179. místě. Jeho majetek byl odhadnut na 320 milionů australských dolarů.

Přitom jej samozřejmě doma v Austrálii skoro nikdo nezná. Denny se ani nesnaží se vlísat do přízně místní smetánky. Dává přednost normálním lidem v hospodě před návštěvami večírků elitářů, které nazývá „bohatými onanisty“.

Při svém přesídlení z Prahy zvažoval Denny více lokalit. Španělskou Mallorku, toskánský venkov poblíž Florencie, ale nakonec zvítězil Central Coast, pobřežní region na sever od Sydney.

„Vždycky jsem se chtěl vrátit do Austrálie, ale moje žena nechtěla. Chtěla zůstat v Evropě blízko příbuzných. Trvalo jí šest měsíců, než pochopila, proč se chci přestěhovat zpátky do Austrálie. Teď každý den vynáší Austrálii do nebes. Tohle místo jsem vždycky miloval. Je to nejlepší místo na světě.“

Region znal Denny dobře ze svého mládí. V Sydney také vystudoval zahradnictví. (V tomto směru ho ovšem snadno trumfne Zdeněk Bakala, který je vyučeným dámským krejčím.) Že se zlatá pole nacházejí jinde, pochopil brzy. Začal fušovat do akcií, prodával auta, spekuloval s pozemky. Pak ale udeřil pád na burze – Černé pondělí roku 1987

„Skoro o všechno jsem tehdy přišel. Bylo to ošklivé,“ vzpomíná Denny.

V roce 1990 Anthony Denny vyrazil do USA, kde viděl příležitost k vývozu aut do východní Evropy. O dva roky později vyrazil do Prahy. Zde si otevřel kancelář v malém bytě a zaměstnal prvního zaměstnance.

Denny plnými hrstmi ochutnával slasti i strasti divokého kapitalistu 90. let. V Rusku se setkal s místní mafií.

„Tehdy to bylo pěkně volatilní a mnohokrát mi bylo vyhrožováno. V roce 1996 za mnou přišli dva Rusové s diplomatickými pasy. Když jsem je dvakrát odmítl, dorazili potřetí s plně automatickými střelnými zbraněmi. Řekli mi – můžeme tě zabít a každýmu to bude jedno. Já jsem jim prostě řekl – jděte si vybrat někoho jinýho, já vám nezaplatím. A oni odešli.

„Tehdy mě na ambasádách včas varovali. Řekli mi, jak jednat s mafiány. Nikdy je neurážej, ale trvej si na svém. Když se vzdáš, tak jim sloužíš do skonání věků.“

Vedle postupných úspěchů, měla Praha i jiné světlé stránky. „Byl jsem svobodný a bylo tam víc žen, než kolik jsem viděl za celý život. A všechny byly krásné. Byla to paráda,“ říká Denny s velkým úsměvem.

Tehdy také potkal Tomáše Baťu, kterého považuje za svého největšího inspirátora.

„Byl jsem na oslavách jeho devadesátin na pražském Hradě. Byl hrozně milý a byl pro mě obrovskou inspirací pro úspěch v životě.“

Jak dobře víme, v roce 2007 se Denny rozhodl uvést Áčka na pražskou a budapešťskou burzu. Deník samozřejmě zmiňuje i následný pád akcií o 90%.

TIP: Praktikám výkupu AAA Auto se dále věnuje zde. Více o financování nákupu auta v článku o půjčce na auto.

„Primární úpis akcií byl součástí divestičního procesu, jenže se to hrozně pokazilo. Tři měsíce po uvedení na burzu udeřila globální finanční krize a zhruba dva roky následovala krvavá jatka. Prošel jsem prvním prodejním procesem v roce 2012, což se nepovedlo, protože za mě nejednali správní lidé.

Později se mi ale podařilo prodat firmu polsko-anglickému fondu private equity, ve kterém již měli s oborem automotive předchozí zkušenosti. Rozumí segmentu automotive a viděli, jak jsme obrovsky konzistentní v ziskovosti. Nabídli mi skvělou cenu. Pořád ale držím 23 procent. Ve firmě se stále hodně angažuji.“