Co je humanita a jak souvisí s pracovní silou

Odpověď jednomu rozhněvanému starostovi obce, která nedostala dotaci kvůli liknavosti ministerských úředníků. Potřebná směrnice prý nebyla ještě podepsána v době, kdy končil termín podávání žádostí.

Co je lidskost (humanita)

V nejjednodušší definici je lidskost vlastnost být humánní. Znamená to projevovat soucit a laskavost a chovat se tak, abychom si vážili důstojnosti a hodnoty všech lidských bytostí. Humanita je také často popisována jako sdílený soubor kolektivních hodnot a společných rysů, jako je závazek k sociální spravedlnosti, prosazování lidských práv a uplatňování rovnosti a úcty ke všem lidem.

Lidskost je to, co nám umožňuje starat se jeden o druhého, pomáhat potřebným a usilovat o vyšší dobro. Leží v srdci každého z nás a projevuje se v naší schopnosti cítit bolest druhých a vyjádřit jim podporu. Lidskost je ústředním prvkem naší identity jako lidských bytostí a je základem našich vzájemných vztahů a vztahů k celému životu.

Ve své podstatě je lidskost způsobem života, způsobem bytí, který sdílejí lidé ze všech společenských vrstev. Je to náš způsob, jak se vzájemně propojit a žít v harmonii s přírodou a životním prostředím. Humanita je zakořeněna v závazku k nenásilí, ctění rozmanitosti, zachování kultur, respektování lidských práv a podpoře míru. Je to uznání naší vzájemné propojenosti a oslava našeho jedinečného přínosu světu.

V mnoha ohledech je humanita podstatou toho, co nás dělá lidmi. Je to naše schopnost vcítit se, odpouštět, doufat, věřit v něco lepšího a jednat ve prospěch vytvoření spravedlivějšího a humánnějšího světa. Lidskost je jádrem toho, kdo jsme a za čím si stojíme, a je nezbytná pro hledání řešení některých nejpalčivějších problémů světa. Bez ní by byl náš svět mnohem temnější a méně bezpečný.

Lidstvo se ve své historii zaměstnávalo různými činnostmi. V těch nejdávnějších dobách to prakticky ze 100 % bylo získávání potravin, ať lov, sběr, nebo později zemědělství.  Pak došlo (a stále dochází) k „outsourcingu“ lidské práce, napřed na tažná zvířata (voly, koně), pak na traktory a stroje vůbec a v současnosti na celé linky s stále větším výkonem i stupněm automatizace.

Pracovní síla

Pracovní síla je skupina lidí, která se obvykle skládá ze zaměstnanců, externistů, dodavatelů a dalších osob, které poskytují organizaci zboží a služby. Je to zdroj, který organizace využívají k dosažení svých cílů. Pracovní síla má obrovský vliv na úspěch či neúspěch společnosti.

Řízení pracovní síly je proces řízení a optimalizace pracovních zdrojů v organizaci. Může zahrnovat nábor, školení, plánování, hodnocení, disciplínu a odměňování zaměstnanců. Cílem je zajistit efektivní systém, který organizaci umožní dosáhnout jejích cílů.

Řízení pracovních sil hraje v každém podniku zásadní roli. Zajišťuje, aby organizace měla k dispozici ty správné zaměstnance, kteří jí umožní dosáhnout jejích cílů a úkolů.

Tento proces zohledňuje různé faktory, jako jsou požadavky na pracovní místo, typy dovedností potřebné pro danou práci, dostupnost kvalifikovaných pracovníků a angažovanost zaměstnanců. Tým pro řízení pracovních sil také sleduje produktivitu zaměstnanců a výkonnost organizace.

Řízení pracovních sil se také zabývá tím, jak snížit náklady, zvýšit výkon a zlepšit efektivitu. Díky správným strategiím je možné získat vhodné zaměstnance pro danou práci, řídit mzdy a zajistit soulad s pracovněprávními předpisy.

Snad nejdůležitějším cílem řízení pracovních sil je zajištění bezpečnosti a pohody zaměstnanců. To zahrnuje zajištění bezpečného prostředí, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a výhod zdravotního pojištění.

Závěrem lze říci, že řízení pracovních sil je pro úspěšné fungování organizace nezbytné. Pomáhá zajistit plnění cílů organizace, správné řízení zaměstnanců a minimalizaci nákladů. Bez řízení pracovních sil by organizace nebyla schopna dosáhnout požadovaných výsledků.

Starosta

Starosta je volený politický představitel města nebo obce. V některých zemích jsou starostové také členy zákonodárného orgánu městské samosprávy. Kromě toho, že stojí v čele místní samosprávy, jsou starostové často zodpovědní za podporu rozvoje obce, ochranu veřejné bezpečnosti, podporu kulturních aktivit a zastupování svých měst na regionální nebo celostátní úrovni.

Starostové jsou zřídkakdy jmenováni přímo vládou a musí se ucházet o funkci ve volbách. V závislosti na místních zákonech a zvyklostech může starosta splňovat určité kvalifikační předpoklady, aby se mohl volby zúčastnit.

Starosta je volený politický představitel města nebo obce

Může být například nutné, aby byl starší určitého věku nebo aby byl v době volby registrovaným voličem. V některých zemích jsou starostové voleni lidově, zatímco v jiných mohou mít funkční období předem stanovené vládou.

Funkce starosty má dlouhou historii, záznamy o těchto úřednících pocházejí ze stovek let. Ve své podstatě je starosta představitelem místní samosprávy, který je zodpovědný za to, aby byla dodržována politika a zákony dané obce.

To zahrnuje rozhodování o financích, podporu hospodářského růstu a dohled nad obecními službami, jako je požární a policejní ochrana. Starosta je také vnímán jako veřejná osoba a obvykle slouží jako tvář města nebo obce.

Úloha starosty se v průběhu času měnila a moderní starostové se mohou podílet také na podpoře občanské angažovanosti, zajišťovat, aby byli všichni členové komunity vyslyšeni, a navazovat kontakty s občany na všech úrovních společnosti. Kromě svých veřejných povinností mohou starostové také provozovat kanceláře, které pomáhají sloužit voličům a podporovat občanské projekty.

Pracovní síla v detailech

Uvolněnou pracovní sílu ale pohltila řemeslná výroba a následně se rozvíjející průmysl. Ten ovšem s rozvíjející se mechanizací, automatizací a dnes již robotizací také outsourcuje lidskou práci, která našla uplatnění v rozvoji služeb, školství, zdravotnictví, kultuře ale i běžných služeb, jako je doprava, obchod, pohostinství, rekreace.

Ale v relativně nedávné minulosti začalo uvolňování pracovní síly i z této oblasti. Takže v současnosti se uvolňuje pracovní síla ze zemědělství (z původních takřka 100% ve středověku na současná 3%), z průmyslu i ze služeb a tak před lety vznikl nový sektor, který tuto pracovní sílu absorbuje a to je byrokracie. (Potřebný rozsah státního aparátu, který plní UŽITEČNÉ úkoly řadím spíše do služeb.)

Základním problémem dnešní doby tedy je, že jsme z hlediska zaměstnanosti vyčerpali (díky „outsourcingu“ na stroje), poprvé v historii, všechny čtyři možné hospodářské činnosti:

  • 1, Produkce potravin (sběr, lov, zemědělství)
  • 2, Výroba věcí (řemesla, hromadná výroba, průmysl)
  • 3, Poskytování služeb (vzdělání, finance, zdravotní péče, další běžné služby ap.)
  • 4, Státní „zaměstnání“ (nezaměstnanost, podpora, byrokracie, státní “investice“,  krádeže peněz občanům prostřednictvím daní a jejich následné rozdělení „potřebným“ prostřednictvím dotací atd.)

Nic jiného již není, nic jiného homo sapiens (ekonomicky) dělat nemůže.

A přitom v oblasti byrokracie existuje ještě pořád možnost rozvoje. Proč by Vás jezdil kontrolovat a obtěžovat ( a zdržovat od užitečné práce) byrokrat jeden, když mohou přijet dva. Jeden jako revizor kontroluje Vás a druhý jako supervizor kontroluje revizora, jak Vás kontroluje. Nebo rovnou celá komise…

Co by dělal byrokrat zítra, kdyby příslušná směrnice byla již dnes podepsaná?

A připočteme-li si k tomu další skutečnosti, dostaneme ještě lepší obrázek:

Protože výkon byrokrata není podložen žádným užitečným výsledkem, z čeho je onen byrokrat placen?

Z „prodeje“ výsledku jeho práce spotřebiteli (jako v zemědělství, průmyslu i většině služeb) to být nemůže!

Ze zvýšení efektivnosti práce těch tvůrců (zemědělství, průmysl, služby) také ne, neboť byrokracie jim naopak ztěžuje práci, okrádá je o čas, brzdí je v pokroku a (jako ve Vašem případě) je okrádá o motivaci a chuť do práce, což je snad nejhorší dopad.

Je to z nově natištěných peněz, které se takto pouští do oběhu bez jakékoliv protihodnoty. A kde se vezme hodnota té tisícikoruny, kterou dostal byrokrat v rámci výplaty? Protože nepochybně za ní v obchodě nakoupí stejně, jako za tisícikorunu, kterou dostal zemědělec za dva metráky pšenice nebo řemeslník za svůj výrobek.

Prostě svoji hodnotu ta byrokratova tisícikoruna ukradne ze všech ostatních tisícikorun, které jsou v té době v oběhu (ale i na vkladech v bankách a v cenných papírech, jejich hodnota je uvedena v nominálech v Kč).

(Mimochodem, stejně nově natištěné nebo ještě levněji vygenerované ve formě zápisu čísel v počítači, vedoucím bankovní účet Vaší obce jsou i ty prostředky, které Vám jiný byrokrat přidělí „z ničeho“ jako „dotaci“ na „bohulibý obecně prospěšný účel“. Takže z hlediska vyššího principu mravního (nic ve zlém, pouze objektivizuji) je nepřidělení dotace Vaší obci vlastně „neokradením všech ostatních občanů“).

Tyto „krádeže“, posvěcené zákony se pak projevují například tím, že (viz dnešní tisk). Největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj zdraží od pondělí vybraná lahvová a plechovková piva v průměru o… Nebo tím, že 7. 11. 2013 ráno bylo Euro za 25,- Kč a 7. 11. 2013 večer za 28,- Kč. Takže všichni, co měli nějaké úspory, toho dne zaplatili mimořádnou desetiprocentní daň. (Pořád lepší, než 85% jako na Kypru)

Upozornění k CFD: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 73 až 89 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.

© 2024 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang