Zdroje informací, které používá Eurostat pro údaje o nezaměstnanosti, se liší u měsíčně a čtvrtletně zveřejňovaných údajů.
Informace o nezaměstnanosti odrážejí sociální i ekonomické podmínky v eurozóně. Rostoucí míra nezaměstnanosti může vyvíjet určitý tlak na státní výdaje a zároveň snižuje osobní/jednotlivý příjem. Jedním z klíčových faktorů, které je třeba vzít v úvahu, je skutečnost, že nezaměstnanost reaguje se zpožděním.
To znamená, že po ekonomickém poklesu přirozeně pozorujeme nárůst nezaměstnanosti, po oživení se ale míra nezaměstnanosti obvykle nemění, protože zaměstnavatelé jsou i nadále opatrní při náboru nových zaměstnanců – než se míra nezaměstnanosti opět sníží, může uběhnout několik měsíců.
Hlavním zdrojem údajů o nezaměstnanosti, který používá Eurostat, je Šetření o zaměstnancích v Evropské unii. Toto šetření se provádí ve všech zemích evropské sedmadvacítky a dodává údaje nejméně jednou za každé čtvrtletí. Jednou měsíčně počítá Eurostat údaje na základě číselných údajů, které pocházejí z rejstříků zaměstnanosti.
Růst míry nezaměstnanosti může znamenat, že společnosti snižují stavy zaměstnanců kvůli špatné hospodářské situaci, která může vyplývat i ze špatné ekonomiky země, jak současné, tak i budoucí. To obvykle vede k devalvaci měny dané země, kvůli obavám o obecný stav ekonomiky.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
