Afrika: Zapomenutý kontinent s obrovským potenciálem růstu

Nemoci, ozbrojené konflikty, korupce, hladomory – to jsou první obrázky, které se většině lidí v posledních letech vybavily, když se řeklo Afrika.

Pod touto mediální slupkou negativity se však skrývá poněkud odlišný a mnohem pozitivnější příběh.

Afrika a její silný fundament

Zaměříme-li se na fundamenty, brzo zjistíme, že africké země se pravidelně řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa.

Tažen silnou domácí poptávkou, hrubý domácí produkt v subsaharské Africe vzrostl v obou uplynulých letech o 4,7% a očekává se, že od letoška až do roku 2023 poroste ročním tempem 5-6%.

Nemoci jako HIV nebo ebola jsou podle posledních statistik na ústupu a střední délka života se rovněž zvětšuje.

Příznivá demografie

Do konce století bude dle populační divize OSN africký kontinent čítat 4 miliardy lidí. Kromě nejrychleji rostoucím je africké obyvatelstvo s mediánem 19 let ještě nejmladším na světě.

Zatímco se pracovní síla v Africe rozrůstá, většina vyspělých států světa se potýká s opačným problémem.

Nicméně k tomu, aby africké země plně využily svůj obrovský ekonomický potenciál, je potřeba zlepšit řadu věcí.

Potřeba investic do infrastruktury

Zaprvé musí být vybudována infrastruktura, kde jsou zejména investice do elektráren a elektrických sítí klíčovým determinantem dalšího ekonomického rozvoje. Data amerického úřadu pro energetiku ukazují, že v roce 2011 produkční kapacita celé subsaharské Afriky činila 78 gigawattů, přičemž 44 gigawattů bylo tvořeno Jihoafrickou republikou.

Jinak řečeno, Afrika měla pouze 7% elektrické kapacity Spojených států a 70% obyvatel subsaharské Afriky nemělo přístup k elektrické energii ze sítě. Šťastné domácnosti, které mají přístup k elektrické energii ze sítě, však stejně raději upřednostňují benzínové generátory, neboť dodávky elektřiny jsou často doprovázeny výpadky.

Spolehlivý a levný zdroj elektrické energie by tedy nepochybně pomohl spotřebitelům uvolnit část disponibilního příjmu na ostatní statky a služby. V současnosti se několik velkých projektů na výstavbu elektrické infrastruktury již realizuje, tak je spíše otázkou času, kdy dojde k v této oblasti ke hmatatelnějšímu pokroku.

Potřeba investic do vzdělání

Zadruhé je potřeba zlepšit všeobecnou úroveň vzdělání a průměrný inteligenční kvocient. V průměru jenom každý druhý Afričan starší 15 let umí číst a psát. V Jihoafrické republice, zemi s jedním z nejvyšších světových podílů vládních výdajů na vzdělání, se již však míra gramotnosti (94%) blíží míře gramotnosti ve vyspělých zemích (99%).

Více znepokojující jsou nicméně bídné kognitivní schopnosti. Z výsledků jistého výzkumu na prestižní univerzitě Witwatersrand v Johannesburgu vyplynulo, že průměrné IQ tamějších studentů je 84, což je výrazně pod celosvětovým průměrem 100 bodů.

Za předpokladu, že univerzitní studenti skórují v průměru o 15 bodů více než průměrní občané dané země, lze odvodit, že průměrné IQ v Jihoafrické republice se pohybuje někde kolem 70 bodů.

Skrytý potenciál Afriky

Shrneme-li fakta, Afrika má obrovský ekonomický potenciál díky svým příznivým demografickým trendům a zlepšujícím se životním podmínkám.

Po hladomoru, nemocech, válkách a uplácení možná budeme brzo častěji ve spojení s Afrikou slýchat o ‚‚Afrických lvech‘‘, obdobně jako jsme slýchali před několika lety o ‚‚Asijských tygrech‘‘.

Nicméně vzhledem k výzvám, kterým africké země čelí, lze očekávat, že raketový růst afrických aktiv ještě není na obzoru.