Stanovení ceny zemního plynu vypadá zdánlivě složitě. Cena totiž nezáleží pouze na objemu plynu, který jste odebrali. Vlastnosti plynu jsou v různých lokalitách kolísavé, proto o ceně rozhoduje skutečná energie, kterou jste díky plynu získali.
Látka v plynném skupenství je lehce tajemná. Zemní plyn sám o sobě není cítit, vidět, slyšet, ani nijak nechutná, proto musí obsahovat páchnoucí příměsi (odoranty), abychom jeho eventuální únik v domácnosti vůbec zaznamenali. Postrádá vlastní tvar a objem, vždyť nebýt prostorově uzavřených plynovodů a podzemních zásobníků, unikne do ovzduší.
Také cena m3 (kubíku) plynu proto znamená jenom orientační informaci. Na tajemné látce přece neoceňujeme objem, ale docela jinou vlastnost: energii.
Kubík (m3) zemního plynu stojí přibližně 15 kč
„Kolik stojí krychlový metr, neboli kubík zemního plynu?,“ napíše nám ještě občas nějaký čtenář. Odpověď je podezřele jednoduchá. Vezmeme vyúčtování a výslednou finanční částku vydělíme počtem odebraných krychlových metrů. Cena m3 zemního plynu pro domácnost vyjde kolem 15 Kč.
Jenomže stačí, aby se změnilo počasí, a můžeme počítat znova. Chování zemního plynu totiž závisí na tlaku, teplotě a jeho energie záleží především na chemickém složení.
Objemové jednotky (například m3) jsou dvojnásobně nespravedlivé vůči rodině, jejíž dům stojí na kopci, vystavený slunečním paprskům. Hustota zemního plynu je totiž přímo úměrná atmosférickému tlaku – a nepřímo úměrná teplotě.
Dům pod kopcem, chráněný chladivým stínem, proto dostane tentýž zemní plyn „hutnější“. Nicméně ještě důležitější je kvalita těžebního ložiska! Energie, a tím pádem také faktická cena m3 plynu stoupá s obsahem methanu a dalších uhlovodíků.
Plyn z pohledu jednotek energie: 1 kWh stojí 1,43 Kč
Fyzika je fascinující věda. Ale všednodenní starosti člověka unaví a po návratu domů málokoho zajímá atmosférický tlak, teplota před plynoměrem nebo uhlovodíky. Naštěstí zemní plyn už není fakturovaný podle kvantity (cena m3), ale především podle svojí kvality! Jak zjistíme, kolik je v dodaném objemu skutečné energie?
Počet kubíků x objemový koeficient x spalné teplo = CENA PLYNU |
Distributor měří nebo odhaduje vliv tlaku a teploty. Aby například domácnost v nížině nebyla zvýhodněná oproti sousedům na kopci, je spotřeba v objemových jednotkách (m3) vynásobena objemovým koeficientem . |
Příklad: Odebrali jsme 1 m3 zemního plynu nadprůměrné hustoty, objemový koeficient je 1,02, fakturováno je tedy 1,02 m3 zemního plynu (1 x 1,02 = 1,02). |
Těžební společnost navíc musí sdělovat chemické složení, na kterém závisí maximální využitelné množství tepla. Aby nebyla zvýhodněná domácnost, jež dostává plyn z kvalitnějšího naleziště, je objem vynásoben ještě spalným teplem. Za jeho správný výpočet ručí opět distributor. |
Příklad: Odebrali jsme 1 m3 zemního plynu, objemový koeficient je 1,02, spalné teplo je 10,6 kWh/m3, takže fakturováno je 10,8 kWh (1 x 1,02 x 10,6 = 10,812). |
Ve faktuře najdete počet odebraných kubíků, objemový koeficient a spalné teplo. Tyhle údaje vzájemně vynásobte a zjistíte, kolik jste spotřebovali kWh (kilowatthodin) skutečné energie.
Jak vidíme, nyní už nepočítáme v objemových, ale v energetických jednotkách. Průměrná cena kWh plynu je 1,43 Kč, takže pokud má plynový sporák spotřebu kolem 3 kWh, hodinové vaření stojí něco přes 4 Kč.
Kubík plynu obvykle skrývá asi 10,55 kWh. Cena i energie m3 plynu jsou však dány jeho chemickým složením.
Za plyn ušetříte přechodem k levnějšímu dodavateli
Málokdo používá naši „tajemnou látku“ bez chuti a zápachu pouze v kuchyni. Pokud má domácnost plynovou přípojku, většinou spotřebuje řádově tisíce kWh (kilowatthodin) za rok.
Zemní plyn je proto fakturovaný pomocí 1000násobné energetické jednotky: MWh (megawatthodina) stojí průměrně 1 426 Kč. Poplatky však nejsou stanoveny paušálně pro celou populaci. Závisejí na spotřebě, regionu a dodavateli samotné energie, kterého si můžete vybrat prostřednictvím srovnávací kalkulačky.
Cena bývá částečně počítaná v objemové jednotce m3 pro vysoké spotřeby plynu nad 63 MWh / rok, což je logické při platbách za rezervaci velké kapacity, která zabírá hodně prostoru.
Rodiny jsou podstatně skromnější, ačkoli každé odběrné místo vyžaduje určité paušální administrativní náklady – i při nulovém odběru.
Proto domácnosti dostávají už dlouho, takřka od samého začátku 21. století vyúčtování ve spravedlivějších energetických jednotkách (kWh, MWh) a navíc odvádějí fixní poplatek za kalendářní měsíc.