Co je inflace – význam, definice, jak se bránit

jak-se-branit-proti-inflaci

Vedle smrti a daní je dalším jevem, který lze v určitém časovém období téměř s jistotou očekávat, inflace. Peníze před inflací neubrání ani nejlepší banky. Jak se bránit proti inflaci a nepřijít o úspory?

Ekonomiky vyspělých států světa prošly mnoha krátkými obdobími deflace, avšak obecně platí, že hospodářský pokrok je doprovázen inflačními tlaky. Inflace může nastat, když je v systému příliš mnoho peněz, což vede k eskalaci cen zboží.

Pokud ovšem zhodnocování majetku a příjmů roste stejným nebo vyšším tempem než inflace, jsou negativní účinky inflace neutralizovány. Ceny zboží však většinou předstihnou růst průměrné mzdy.

Stále více lidí zvažuje kvůli rostoucím cenám půjčku. Užitečné informace ohledně půjček a úvěrů poskytuje portál Navigatoruveru.cz. Čtenáři se zde mohou dočíst také jak funguje transparentní účet nebo k čemu je transparentní účet dobrý. Navigatoruveru.cz nabízí řadu zajímavostí ze světa financí.

Co je to inflace

Inflace je trvalý růst průměrné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Při růstu cenové hladiny se za každou měnovou jednotku koupí méně zboží a služeb. Jinými slovy, inflace je pokles kupní síly peněz.

Inflace je normálním ekonomickým jevem, ale pokud je příliš vysoká, může mít na ekonomiku negativní dopad. Je důležité porozumět příčinám inflace a opatřením, která mohou vlády a centrální banky přijmout ke snížení jejího dopadu.

Inflace je způsobena řadou faktorů, včetně měnové a fiskální politiky, geopolitických událostí a nabídky a poptávky. Nejběžnějším měřítkem inflace je index spotřebitelských cen (CPI). Index spotřebitelských cen je měřítkem průměrné změny cen, které spotřebitelé platí za koš zboží a služeb v průběhu času.

Centrální banka ČNB a odpovídá za stanovení měnové politiky. ČNB používá několik nástrojů k ovlivňování nabídky peněz a cenové hladiny, včetně operací na volném trhu, povinných minimálních rezerv a diskontní sazby. ČNB může také ovlivňovat ekonomiku zvyšováním nebo snižováním nabídky peněz, což může mít vliv na inflaci.

Svou roli v inflaci hraje také vláda, která určuje fiskální politiku. Fiskální politika je prostředek, kterým se vláda snaží ovlivnit ekonomiku prostřednictvím manipulace s daněmi a vládními výdaji. Pokud například vláda zvýší výdaje, může to vést ke zvýšení cen a zvýšení inflace.

Inflace může mít na ekonomiku jak pozitivní, tak negativní dopady. Na jedné straně může vést k vyšším mzdám zaměstnanců a ke zvýšení kupní síly spotřebitelů. Na druhé straně může vést k vyšším cenám zboží a služeb, které se tak pro někoho stanou méně dostupnými.

Inflace může také vést k vyšším úrokovým sazbám, což může snížit investice a zpomalit hospodářský růst. Kromě toho může vést ke zvýšení životních nákladů, což lidem s pevným příjmem ztěžuje vyjít s penězi.

Neexistuje jednotná odpověď na otázku, jak velká inflace je příliš velká. Centrální banky se obecně snaží o nízkou, ale kladnou míru inflace, obvykle kolem 2-3 %. Příliš vysoká inflace může vést k nestabilitě a výkyvům v ekonomice, zatímco příliš nízká inflace může vést k deflaci, tedy situaci, kdy ceny klesají a ekonomika se nachází v recesi.

Inflace je důležitým ekonomickým ukazatelem a je důležité ji pečlivě sledovat. Příliš vysoká inflace může být pro ekonomiku škodlivá, zatímco příliš nízká může vést ke stagnaci a recesi. Centrální banky používají různé nástroje, kterými se snaží udržet zdravou míru inflace, která je v souladu s cíli jejich měnové politiky.

1, Příčiny inflace:

Inflace může být způsobena řadou faktorů, mezi které patří:

  • Inflace tažená poptávkou – pokud je agregátní poptávka v ekonomice příliš vysoká, může tlačit na růst cen. K tomu dochází, když ekonomika roste příliš rychle nebo když vláda zvyšuje výdaje a nedokáže dostatečně kontrolovat nabídku peněz.
  • Inflace tlačená náklady – když se zvýší náklady na výrobu, podniky často přenesou zvýšené náklady na spotřebitele ve formě vyšších cen. To může být způsobeno faktory, jako jsou rostoucí mzdy, vyšší daně nebo rostoucí náklady na suroviny.
  • Dovozní inflace – když rostou ceny v zahraničí, může to vést k dovozní inflaci v dovážející zemi. Ta je způsobena zvýšenými náklady na dovážené zboží a služby.
  • Dodavatelské šoky – pokud dojde k narušení nabídky zboží a služeb, může to vést ke zvýšení cen v důsledku nedostatku konkurence. To je často způsobeno přírodními katastrofami nebo politickými událostmi.

2, Dopady inflace:

Inflace může mít na ekonomiku řadu negativních dopadů, mezi něž patří např:

  • Ztráta kupní síly – při růstu cen se snižuje kupní síla peněz. To znamená, že lidé musí utratit více peněz, aby si koupili stejné zboží a služby. To může být problematické zejména pro lidi s pevným příjmem, protože jejich peníze nedosahují takové výše.
  • Odrazování od spoření – když je inflace vysoká, může být pro lidi obtížné spořit. Je to proto, že kupní síla jejich peněz se v průběhu času snižuje, což znamená, že jejich úspory mají v budoucnu menší hodnotu.
  • Mzdově-cenová spirála – když podniky zvyšují ceny, aby pokryly zvýšené výrobní náklady, může to vést ke zvýšení mezd. To může vést k dalšímu růstu cen, a tím k začarovanému kruhu inflace.

3, Způsoby kontroly inflace:

Vlády a centrální banky mohou ke kontrole inflace použít celou řadu politických opatření, např:

  • Měnová politika – centrální banky mohou pomocí měnové politiky kontrolovat nabídku peněz, což může následně pomoci kontrolovat inflaci. To může zahrnovat zvyšování nebo snižování úrokových sazeb nebo zvyšování či snižování množství peněz v oběhu.
  • Fiskální politika – vlády mohou používat fiskální politiku ke kontrole inflace. To může zahrnovat zvyšování nebo snižování vládních výdajů nebo zvyšování či snižování daní.
  • Politika na straně nabídky – vlády mohou použít politiku na straně nabídky ke zvýšení nabídky zboží a služeb, což může přispět ke snížení cen. To může zahrnovat snížení regulace, podporu investic nebo zlepšení vzdělání a kvalifikace pracovní síly.

Inflace je normálním ekonomickým jevem, ale pokud je příliš vysoká, může mít na ekonomiku negativní dopad. Je důležité porozumět příčinám inflace a opatřením, která mohou vlády a centrální banky přijmout ke snížení jejího dopadu. Vlády a centrální banky mohou správnými opatřeními přispět k udržení inflace na přijatelné úrovni.

Míra inflace – výpočet

Výpočet míry inflace je důležitou součástí ekonomie a financí. Je měřítkem toho, o kolik se v průběhu času zvyšují ceny zboží a služeb. Používá se k hodnocení stavu ekonomiky dané země a k rozhodování o hospodářské politice.

  • Výpočet míry inflace je založen na indexu spotřebitelských cen (CPI).
  • CPI měří cenu koše zboží a služeb v daném časovém okamžiku.
  • Míru inflace vypočítává Český statistický úřad (ČSÚ) a používá se k určení celkové míry inflace v Česku.

Míra inflace se určuje porovnáním aktuálního CPI s CPI z předchozího roku.

  • Pokud je například index CPI v roce 2021 vyšší než v roce 2020, pak je míra inflace kladná.
  • Naopak, pokud je CPI v roce 2021 nižší než v roce 2020, pak je míra inflace záporná.

Výpočet míry inflace není jednoduchý proces. Je založen na řadě faktorů, jako jsou ceny zboží, mzdy a náklady na zboží a služby. Ovlivňuje ji také nabídka a poptávka na trhu. ČSÚ shromažďuje údaje z různých zdrojů a používá je k výpočtu míry inflace.

Výpočet míry inflace slouží k rozhodování o hospodářské politice. Může pomoci zemi určit, zda má zvýšit nebo snížit daně, zvýšit nebo snížit peněžní zásobu a upravit úrokové sazby. Používá se také k výpočtu úprav životních nákladů u mezd a dávek.

Výpočet míry inflace je důležitým pojmem v ekonomii a financích. Používá se k měření toho, jak se ceny mění v čase, a k přijímání politických rozhodnutí. Pochopíte-li, jak funguje výpočet míry inflace, můžete lépe porozumět fungování ekonomiky a činit informovanější rozhodnutí o svých financích.

Jaká je inflace pro Euro a v Evropské unii

Míra inflace v Evropské unii je důležitým ukazatelem stavu její ekonomiky. Inflace, která vyjadřuje míru růstu cen zboží a služeb, je považována za známku hospodářského růstu. Vysoká míra inflace může signalizovat přehřátí ekonomiky a může vést ke zvýšení úrokových sazeb, což může mít negativní vliv na měnu země.

Inflace je v posledních letech hlavním problémem Evropské unie. V roce 2020 činila míra inflace v eurozóně 0,4 %, což je nejnižší hodnota od roku 2009. To bylo do značné míry důsledkem pandemie COVID-19 a následného hospodářského zpomalení a recese.

ECB přijala různá opatření ke zvýšení inflace, jako je kvantitativní uvolňování a nákup dluhopisů, která však měla jen omezený úspěch. ECB se nyní snaží zvýšit nabídku peněz, aby podpořila poptávku, což by mělo vést ke zvýšení cen. Toho by mohla dosáhnout snížením objemu kapitálu, který musí banky držet, a zvýšením dostupnosti úvěrů.

ECB také hledá další způsoby, jak stimulovat ekonomiku, například zavedení digitálního eura nebo zvýšení investic do zelené energie a dalších odvětví. Tato opatření by měla přispět ke zvýšení inflace, která však v krátkodobém horizontu pravděpodobně zůstane nízká.

Inflace je důležitým ukazatelem zdraví ekonomiky a je důležité, aby míra inflace v eurozóně zůstala ve zdravém rozmezí. ECB podniká kroky ke zvýšení inflace, ale ta pravděpodobně v krátkodobém horizontu zůstane nízká. V dlouhodobém horizontu by opatření ECB měla přispět k vytvoření zdravější a živější ekonomiky v eurozóně.

Spořící účet inflaci nevyřeší

Běžné spořící účty proti inflaci nefungují. Najdou se banky, které nabízí zúročení vkladu nad 3 %, mezi nimi je například Trinity Bank a za určitých podmínek i Komerční banka. K překonání inflace to však stále nestačí. Spořící účet Trinity Bank nabízí roční úrokovou sazbu 3,18 % při neomezené výši vkladu.

Čím delší je doba spoření, tím zajímavější výnos může tento finanční produkt přinést. Je dobré znát složené úročení a jeho princip výpočtu. Osoba však nemusí znát vzorce a jeho proměnné, stačí pouhá online kalkulačka.

Inflace je nejhorší daň

Inflace je často označována za „nejhorší daň“, protože její dopady většina lidí nepozoruje. Hypoteticky se mnozí cítí o 4 % bohatší, když na spořicím účtu nejlepších bank v ČR vydělávají 4 %, zatímco inflace roste o 7 %. Ve skutečnosti jsou však o 3 % chudší.

Proto je důležité, aby domácnosti i investoři pochopili příčiny a dopady inflace. Důležité je naučit se plánovat tak, aby si aktiva zachovala kupní sílu.

Zde jsou tři investiční přístupy, které by měl každý zvážit jako způsob ochrany úspor před ničivou inflací. Přestože inflace může být méně dramatická než krach na akciovém trhu, může být pro investiční portfolio ničivější. Investiční poradce může se skladbou tohoto majetkového účtu pomoci.

Vyplatí se Investice do akcií

Navzdory nedůvěře, kterou většina lidí cítí k akciím, může být vlastnictví některých akcií velmi dobrým způsobem boje proti inflaci.

Základním předpokladem obchodního úspěchu je, že společnosti budou prodávat své zboží za rostoucí ceny, což povede ke zvýšení příjmů, zisků a nevyhnutelně i cen akcií.

Jedny z nejlepších akcií, které lze vlastnit v období inflace, budou akcie společností, které mohou v období inflace přirozeně zvyšovat své ceny. Jedním z příkladů jsou společnosti obchodující s komoditními zdroji.

Produkty, jako je ropa, obilí a kovy, mají v období inflace velkou cenovou sílu. Ceny těchto položek mají tendenci růst na rozdíl například od cen počítačů, které podléhají úpravám cen výrobců a distributorů.

Je dobré hledat investice do podniků, jako jsou komoditní firmy nebo zdravotnické společnosti, které mají nejsilnější ziskové marže a obecně nejnižší výrobní náklady. V neposlední řadě je třeba nepodcenit hodnotu dividend v období inflace. Dividendy zvyšují celkový výnos portfolia.

V případě, že by se investor bál ztráty, měl averzi k riziku, může zvolit konzervativní způsob zhodnocení svých finančních prostředků. Nejoblíbenější a nejčastější volbou je investování do protiinflačních dluhopisů.

Investice do nemovitosti

Nemovitost, pokud jde o dům k vlastnímu bydlení, je vždy dobrou investicí. Problémy nastávají, když je cílem kupujícího právě koupenou nemovitost se ziskem převést. Ačkoli zkušení investoři do nemovitostí dokáží najít v nemovitostech skryté hodnoty, běžný člověk by se měl zaměřit na nákup domu s úmyslem jej držet alespoň několik let.

Investice do nemovitostí obvykle nepřinášejí návratnost během několika měsíců nebo týdnů. Nemovitosti vyžadují delší dobu, aby se hodnota zvýšila.

Stejně jako u pozemků mají ceny domů tendenci v průměru meziročně zvyšovat svou hodnotu. Je pravda, že po realitní bublině obvykle následuje období korekce. To někdy způsobí, že domy ztratí více než polovinu své hodnoty. Přesto mají ceny nemovitostí v průměru tendenci v čase růst, což působí proti vlivu inflace.

Investice do sebe

Zdaleka nejlepší způsob, jak se připravit na nejistou finanční budoucnost, je investice do sebe. Taková investice, která zvýší budoucí výdělečnou sílu.

Tato investice začíná kvalitním vzděláním a pokračuje udržováním aktuálních dovedností a získáváním nových dovedností, které budou v blízké budoucnosti nejpotřebnější. Schopnost udržet si přehled o měnících se potřebách podniku může pomoci zajistit plat proti inflaci, a také kariéru proti recesi.

© 2022 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang