Je to přibližně měsíc a půl, co jsem se věnoval tomu, že do indexových fondů přitékají velké objemy finančních prostředků a že je čas být aktivní investor. Jako důvod jsem uváděl, že velký objem finančních prostředků směřuje k nákupu těch největších firem (protože většina indexů je vážených dle tržní kapitalizace společností) a uvolňuje tak prostor u těch o kousek menších.
Dnes ukážu ještě pár dalších dopadů tohoto trendu na finanční trhy.
Drobní investoři se zejména díky ETF fondům stávají důležitější částí akciových trhů. Jejich změna sentimentu zasáhne trhy rychleji a hlavně u stejných akcií. Momentum finančních trhů bude volatilnější – v období klidu silně klesne, v období neklidu naopak získá výrazně na síle – výsledkem budou delší období klidu ukončované rychlejšími a prudšími korekcemi. Opět důsledkem vážených indexů.
Když dříve stahovali drobní investoři peníze z akciových fondů. Ty měly určitý polštář v hotovosti a nemusely obratem prodávat akcie. Navíc aktivně řízené fondy neměly identické akcie, takže různé fondy prodávaly různé akcie. To u indexových instrumentů neplatí – tam dochází k prodejům stejných akcií.
Jakákoliv změna ve složení indexu bude mít větší (rychlejší) dopad na firmy putující oběma směry – jak nově zařazované, tak i ty vyřazované. Ceny jejich akcií budou volatilnější.
Hrozí pokles efektivity trhů – nové informace jsou cenotvorné jenom v případech, že je investoři promítají do cen. To u pasivních instrumentů nehrozí. Čím menší podíl obchodů bude ovlivňován novými cenotvornými informacemi, tím menší bude efektivita trhů.
Pasívně řízené fondy nemají žádný zájem ovlivňovat hospodaření firem, zasahovat do jejich řízení apod. Proč by to dělaly? Nic z toho stejně mít nebudou.
TIP: Jak se stát rentiérem? Začít lze tímto článkem.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
