Psychologie trhu – co to je?

psychologie-trhu-2

Vždy vezměte v úvahu psychologickou stránku investování, protože ta může rozhodnout o úspěchu či nezdaru jakékoli transakce.

Samostudium a pilování psychologického přístupu k obchodování by mělo být jedním z klíčových prvků výbavy každého obchodníka.

Tradiční tržní teorie vysvětlují, jak chování obchodníků ovlivňuje nabídku a poptávku, které mají dopad na ceny aktiv. Jedním ze základů těchto teorií je tvrzení, že obchodníci obchodují racionálně, v souladu s určitými předpoklady.

market_psychology_340-7199911

Problémem je, že při přístupu čím dál většího množství investorů na finanční trh se zde objevují i investoři, kteří se nechovají v souladu s těmito předpoklady, ale podle svých vlastních pravidel nebo informací z okolního prostředí – a stávají se tudíž takzvanými iracionálními investory.

Jednou z klíčových charakteristik těchto iracionálních investorů je to, že podléhají emocím ve vztahu k trhům a transakcím, kdežto racionální investoři provádějí analýzu a rozhodují se výhradně v souladu s fundamentálními teoriemi.

Některé teorie považují za iracionálního investora každého, kdo neprovádí investiční rozhodnutí na základě „tradičních” ekonomických teorií – a nepovažují technickou analýzu za ekonomickou teorii.

V behaviorální ekonomii existuje mnoho efektů, které vysvětlují, na jakých základech se jednotlivci rozhodují, některé z nich jsou popsány níže:

Davové chování

Davové chování je ve skutečnosti velmi obvyklým chováním, které můžeme pozorovat i v běžném životě. Tento efekt se vztahuje k situacím, kdy se jednotlivci rozhodují podle většiny lidí ve svém okolí a často nikoli podle svého vlastního přesvědčení.

Jak již bylo zmíněno, jedná se o obvyklý efekt, kterého se mimo jiné využívá ve spotřební ekonomice k vysvětlení, proč lidé kupují určité zboží, protože je moderní, ačkoli je pro spotřebitele drahé a není nezbytné, tj. toto chování je iracionální.

Pro trhy může mít tento efekt i velmi vážné důsledky kvůli nepotvrzeným informacím (klepy, spekulace nebo jiné druhy informací), díky čemuž se ceny pohybují velmi ostře.

Stádní chování

Stádní chování je velmi podobné davovému chování, ale spíše popisuje jednání (chování) jednotlivců v rámci určité skupiny. Hlavním závěrem v tomto případě je, že jednotlivci mohou jednat jako skupina bez plánovaného směru, což lze pozorovat během zhroucení trhu nebo splasknutí bublin na trhu, kdy investoři společně zvyšují jejich důsledky.

Obava z možné ztráty – dispoziční efekt

O tomto chování můžeme hovořit tehdy, když mají investoři tendenci prodávat aktiva v případě růstu jejich ceny, ale zároveň si v portfoliu ponechají aktiva, jejichž hodnota klesla. Znamená to, že investoři jsou méně ochotní přiznat si své ztráty než své zisky, což vede k větším ztrátám v portfoliu.

Efekt soustředění

K tomuto efektu dochází tehdy, pokud mají investoři sklon spoléhat se příliš na jednu určitou informaci a ignorují celkovou situaci.

To může mít různé důvody, jedním z příkladů je situace, kdy investoři zaznamenají ztráty a chtějí věřit, že pozitivní informace (která je ve skutečnosti poměrně nevýznamná) změní směr ceny a investoři začnou profitovat.

Přehnaný optimismus

Jedná se o proces, kdy mají investoři sklon k přílišnému optimismu ve vztahu k výsledku plánovaných kroků. Obvykle to znamená, že investoři mají sklon přeceňovat pravděpodobnost, že dojde k pozitivním událostem, a podceňují pravděpodobnost, že dojde k událostem s nepříznivými důsledky.

Pštrosí efekt

Toto chování můžeme často pozorovat u málo zkušených investorů a jedná se o prosté popření nepříznivých situací. V této situaci jsou investoři tak „soustředěni na cíl“, že nepřijímají (popírají) existenci současných nebo budoucích nepříznivých událostí.

Efekt přehnané sebedůvěry

Určitým způsobem tento efekt do jisté míry souvisí s přehnaným optimismem, ale v případě přehnané sebedůvěry se investoři domnívají, že je jejich schopnost úsudku při rozhodování vysoká ve srovnání s jeho reálnou přesností.

Tento efekt lze více pozorovat tehdy, když sebedůvěra investorů roste – třeba na základě dosažení určitých zisků (vyšších než obvykle).

Teorie lítosti

Teorie lítosti bere v úvahu reakci jednotlivců, kteří si uvědomili, že udělali chybu v úsudku. Příklad – investoři někdy litují, že neuzavřeli otevřenou pozici za určitou cenu, u níž se následně ukázalo, že byla tržním extrémem. V takovém případě je typickou reakcí investorů odložit rozhodnutí o uzavření transakce za účelem nahrazení „nákladů ztracených příležitostí“.

Typickým důsledkem tohoto přístupu je, že investor má sklon promeškat příležitosti, které by za jiných okolností využil, a v důsledku toho dosahuje horšího výsledku než za běžných okolností.

© 2022 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang