V srpnu 2014 jsme upozorňovali na netušené riziko při investování do české zemědělské půdy. Tím rizikem byly politické úvahy o ochraně půdy před investory či chcete-li spekulanty. Varovali jsme, že si někteří čeští politici pohrávají s inspirací slovenským zákonem o nabývání zemědělských pozemků.
Na Slovensku totiž prodejce prochází byrokratickým kolečkem, ve kterém nejdříve musí nabídnout svoji půdu místním zemědělcům, v případě jejich nezájmu pak zemědělcům ze sousední obce, dále zemědělcům bez ohledu na místo podnikání a nakonec i nezemědělcům. „A je pravděpodobné, že návrh se dříve či později objeví i v parlamentu,“ psali jsme na závěr článku.
Dlouho se všechno dělo pouze v zákulisí. Teprve teď vyšly tyto snahy najevo. V elektronickém magazínu Dotyk a následně i v tištěném deníku Deník se objevil článek Vrací se padesátá léta? Agrární komora chce předkupní právo pro nájemce půdy. Podle návrhu zákona, který připravila Agrární komora, čekají prodejce zemědělské půdy určitá omezení.
Bez problémů ji může prodat pouze zemědělskému podnikateli, který minimálně tři roky obhospodařuje půdu v obci, kde se pozemek nachází, je nájemcem dotčených pozemků a zároveň má nejméně deset let registrovaný trvalý pobyt na území České republiky.
Pokud bude kupujícím právnická osoba, musí mít nejméně deset let sídlo v ČR a její vlastníci rovněž alespoň desetiletý trvalý pobyt v Česku.
Ponechme stranou výkřiky exministra Bendla o návratu padesátých let. Regulaci převodu zemědělské půdy má v nějaké formě velká část států Evropské unie, z nichž například Francie reguluje prodeje mnohem ostřeji, než jak navrhuje Agrární komora u nás.
Ve Francii totiž zcela zásadním způsobem ovlivňuje převody zemědělských nemovitostí organizace SAFER (Société d’aménagement foncier et d’établissement rural), která je složena ze zástupců zemědělců, obcí a regionů a její činnost je kontrolována státem.
Každý prodej půdy je nutné řešit přes notáře, který sepíše návrh kupní smlouvy, jenž postoupí SAFERu. Tato organizace ve lhůtě dvou měsíců rozhodne, zda návrh smlouvy akceptuje či zamítne. Pokud dojde SAFER k názoru, že se jedná o spekulativní nákup půdy, dojde k zamítnutí smlouvy.
V Německu právní vztahy k půdě upravuje, vedle Občanského zákoníku, zákon o zemědělství, zákon o prodeji zemědělské půdy a sídelní zákon. Prodej německé zemědělské i lesní půdy je podle sídelního zákona možné omezit či zamítnout zájemcům, kteří nesplňují základní předpoklady, jakými jsou například trvalý pobyt v obci, a nedávají záruku řádného obhospodařování půdy.
Pokud návrh projde, je zásadní otázkou, co udělá s cenou zemědělské půdy. Jaroslav Urban, majitel společnosti Farmy.cz, která se zabývá obchodováním se zemědělskými nemovitostmi, k tomu Dotyku řekl: „Pro vlastníka by se tím výrazně zkomplikoval proces prodeje.
Určitě by to mělo dopad do cen půdy.“ Zda by ceny půdy klesly, si vyloženě netroufl tvrdit, ale rozhodně by se podle něj ceny nezvyšovaly tak, jako když je trh neregulovaný. Letos ceny zemědělské půdy podle společnosti Farmy.cz zaznamenávají rekordní růst. „Předpokládáme, že meziročně stoupnou o 14 až 17 procent,“ dodal Urban.
Uvidíme, zda návrh projde úspěšně parlamentem. Lze očekávat velké boje, i to, že zákon bude posuzovat Ústavní soud. Pokud by tento předpis vstoupil v platnost, lze očekávat, že vliv na cenu bude spíše neblahý. Vyloučit nelze i pokles ceny, jelikož určitá skupina investorů bude novým byrokratickým kolečkem odrazena a zaměří se na jiná investiční aktiva.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
