Kolik ve skutečnosti platíme na daních? Tento článek se orientuje na průměrného Čecha zaměstnance, nikoliv na podnikatele, kteří si dokáží sami zajistit daňové úlevy.
Podnikatelé mají své daně pod kontrolou. Na rozdíl od toho zaměstnanci platí i přímé daně vlastně nepřímo, tudíž si nemohou odečíst své náklady například za dopravu do zaměstnání. Proč nemáme všichni stejné výhody? Odpověď je jednoduchá, stát by přišel o peníze.
Kolik tedy průměrný Čech odvede státu na daních?
Ačkoliv se uvádí průměrná hrubá mzda v České republice aktuálně kolem 24 000 Kč (listopad 2011), tak je obecně známo, že je toto číslo velice irelevantní. Protože je to průměr vysokých a nízkých mezd, tedy se dá tvrdit, že průměrnou mzdu nedostává nikdo a je to zcela smyšlené číslo.
I když je hrubá mzda 24 000 Kč, ve skutečnosti za vykonanou práci zaměstnavatel zaplatí 32 160 Kč – to je suma, kterou by zaměstnanec dostal, kdyby nebyly daně.
První daň, kterou každý zaplatí a o které možná ani neví, protože ji odvádí zaměstnavatel, je ve výši 34% hrubé mzdy . V našem případě je ve výši 8160 Kč a to rozhodně není zanedbatelná suma. V našem státě se této dani neříká daň, ale sociální a zdravotní pojištění. Sociální se platí ve výši 25% a zdravotní ve výši 9%. Jelikož se však jedná o pojištění povinné a neuhrazení tohoto pojištění je ilegální, označuji jej za daň.
Druhá daň je ve výši 15% a říká se jí daň z příjmu fyzických osob. O této dani ví nejvíce lidí, avšak ne všichni tuší, že se nejedná o 15% z hrubé mzdy, ale o 15% z takzvané super hrubé mzdy. Super hrubá mzda není nic jiného než částka 32 160 Kč, o které se píše výše a která by zaměstnanci náležela, kdyby neexistovaly žádné daně.
Částka se zaokrouhlí na celé stovky nahoru – tedy v tomto případě dělá super hrubá mzda 32 200 Kč. 15% z částky 32 200 Kč je 4 830 Kč. Zde je možné využívat daňových slev na poplatníka, to dělá 1 970 Kč a za 2 děti lze získat slevu 1934 Kč. Tudíž skutečná daň z příjmu by teoreticky byla pouze 926 Kč.
Třetí daní je opět povinné sociální a zdravotní pojištění. Tentokrát je odebíráno přímo z hrubé mzdy, tedy z částky 24 000 Kč. Za sociální daň je to 6,5%, tedy 1 560 Kč a za zdravotní daň je to 4,5%, tedy 1 080 Kč.
Rekapitulace. Ve skutečnosti si zaměstnanec zaslouží dostat 32 160 Kč (nezaokrouhlená super hrubá mzda). Ve smlouvě má uvedeno, že dostane 24 000 Kč (hrubá mzda). Ve skutečnosti dostane 20 434 Kč (čistá mzda).
Takže ještě než k zaměstnanci dorazí výplata, stát si vezme 11 726 Kč (32 160 – 20 434). V tomto případě to dělá 36,46%. To jsou skutečné povinné odvody u průměrného Čecha.
Čtvrtá daň. Touto daní není nic jiného než DPH a spotřební daně. Vydělané peníze přeci chce člověk utratit a užít si jich. Sazby DPH jsou všem známé, avšak se spotřebními daněmi je to mnohem složitější.
Na těchto nepřímých daní (průměr snížené sazby DPH 10%, zvýšené sazby DPH 20% a spotřebních daní) je u průměrného člověka někde kolem 20%. Toto je velmi těžké určit, protože záleží zda kouří cigarety, pije alkohol či nakupuje benzín do auta.
Tedy je potřeba z čisté mzdy odečíst 20%, což jsou z 20 000 Kč celé 4 000 Kč. Výsledkem je částka 16 000 Kč.
Dá se tedy shrnout, že když člověk odvede práci, za kterou si zaslouží 32 160 Kč, tak ve skutečnosti si z těchto peněz může koupit pouze věci v hodnotě 16 000 Kč, což je přibližně 50%.
Lze konstatovat, že průměrný Čech od ledna do června pracuje pro stát a pouze od července do prosince sám pro sebe.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
