Na počátku 20. století bylo chování valné většiny investorů založeno na čiré spekulaci a insider trandingu. Ve 20. letech dva profesoři z Kolumbijské univerzity – Benjamin Graham a David Dodd – světu představili filosofii hodnotového investování, která brzy nabyla velké popularity.
Myšlenku, že správná cena akcie může být určena na základě výzkumu fundamentů, však nejvíce proslavil až jejich žák Warren Buffett. Nicméně, hodnotové investování, tak jak je známé z knih „Security Analysis“ nebo „The intelligent investor“ už možná déle nebude černým koněm mezi dlouhodobými strategiemi výběru akcií.
Hodnotové investování (value investing)
Hlavním nevýhodou hodnotového investování je totiž skutečnost, že společnosti vyhovující jeho kritériím mají obvykle podprůměrné růstové vyhlídky.
Díky moderním informačním technologiím a současným vědeckým poznatkům investoři dovedou mnohem lépe odhadnout a ocenit budoucnost, což hraje ve prospěch růstového investování, které oproti hodnotovému klade větší důraz na budoucí potenciál společnosti.
Lze tedy předpokládat, že s rostoucí předvídatelností ziskového potenciálu firem se bude filozofie růstového investování těšit stále větší oblibě.
Růstové investování (growth investing)
Nicméně i růstové investování do akcií má své stinné stránky. Mnoho růstových společností zpravidla obchoduje s valuační prémií, což v konečném důsledku znamená pro investora zvýšené riziko. V případě jakýchkoliv negativních událostí či turbulencí na trhu ceny růstových akcií často výrazně kolísají.
Daleko nepříjemnější situace však nastává, když paralelně s růstem zisků začne klesat vysoké PE ratio. V takovém případě se cena akcie i navzdory rostoucí ziskovosti nemusí vůbec během několika let změnit.
GARP kombinuje obojí (growth at reasonable price)
Vedle value a growth investingu existuje ještě tzv. GARP (growth at reasonable price) investing, který oba směry kombinuje. Primárním cílem GARP investorů je vyhnout se výše uvedeným nedostatkům hodnotového a růstového investování, čehož se při výběru dosáhne vyloučením těch růstových společností, jejichž tržní valuace je neopodstatněně vysoká.
V praxi to znamená hledání společností s ročním tempem růstu čistého zisku na akcii někde mezi 15-30 % a vyloučením těch, které mají PE ratio větší než 25x.
Nejdůležitějším ukazatelem kteréhokoliv GARP investora je bezesporu PEG ratio, což v podstatě není nic jiného než běžné PE ratio vydělené průměrnou očekávanou mírou růstu zisku v nadcházejících letech. Aby byl daný titul pro GARP investory atraktivní, měl by být tento podíl menší než jedna.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
