Bude benzín za 50 korun?

Je to pro silné povahy. Neuplyne den, aby se neobjevil článek o vejcích za 6 korun. Anebo o cenách benzínu. Anebo o cenách vepřového.

I když popravdě – občas je to lehce matoucí. Jsou vajíčka skutečně tak drahá? Co když je naopak benzín „neskutečně levný“, protože kdy koneckonců naposledy stál litr Naturalu 95 tolik, jako 6 vajec, že? Inu, zdá se, že problémem patrně bude růst celé cenové hladiny. Prostě zdražuje, co může.

Statistický úřad podezření ochotně potvrzuje: V únoru rostly spotřebitelské ceny v ČR meziročně o 3,7 %. Nejrychleji od prosince 2008. Ono by to totiž samo o sobě ještě tolik nevadilo, kdyby mzdy rostly aspoň stejně rychle jako ceny. Ale ony nerostou. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mzda meziročně o 2 %, zatímco ceny o 2,4 %. Mzdy tak reálně klesají.

Jak je možné, že v době krize rostou ceny, což je z historického pohledu poměrně nezvyklé?

Evropané – tedy ti nepředlužení, nikoliv Řekové, Španělé či třeba Portugalci – se už pomalu začínali bouřit, jak moc mají Řecko & spol. sponzorovat. A tak se to muselo navléknout trochu jinak. Tak, aby to nebylo na první pohled tolik vidět.

Stačilo, aby Evropská centrální banka (ECB) jako na běžícím páse začala tisknout nové peníze. Co svět světem stojí, takové sypání peněz do oběhu vždy mělo stejný důsledek: růst cen. No, a když ceny rostou, peníze i dluhy přestávají mít svou hodnotu. Ano, inflace, kterou ECB zcela vědomě vyvolala, požírá dluhy Evropy. Ale co čert nechtěl, ona taky požírá obsah našich peněženek. Protože pokaždé, když člověk tankuje benzín, mu zůstane v té peněžence nějak méně.

Právě u cen pohonných hmot je dárek od ECB vidět nejlépe. Ceny benzínu či nafty jsou totiž přímým důsledkem cen ropy na světových trzích. No a ceny ropy na světových trzích rostou a rostou a rostou – ačkoliv se světové ekonomice nedaří.

Rostou proto, že ropa je typická komodita, se kterou se spekuluje. A když si takový spekulant třeba v podobě investiční banky půjčí od ECB za hubičku, není pro něj nic jednoduššího, než spekulativně koupit právě ropu.

Kdo si pamatuje, jak v první polovině roku 2008 prudce zdražila ropa? A kdo si pamatuje, co pak přišlo v druhé polovině roku? Cena se zřítila dolů. Na trhu s ropou totiž tehdy byla jen cenová bublina – stejně jako nyní. V roce 2008 byla cena ropy vysoko, protože americká centrální banka Fed se rozhodla „spasit svět“ (což v jejím pojetí znamenalo podpořit USA) a začala pumpovat do ekonomiky fůru levných peněz. Úplně stejně jako ECB dneska.

Není všechno ECB, kdo jízdu kazí. Finanční trhy se navrch bojí válečného konfliktu v Íránu. Od začátku roku ropa podražila již o 17 %. Není se čemu divit. Írán je pátý největší producent ropy na světě. Pokud by zde propukla válka, ceny by prudce vyletěly. Jako kdyby si to snad krizí zdecimovaný svět mohl dovolit.

Politikům se náramně hodí odvést pozornost voličů od domácích ekonomických problémů jinam. Téma předlužení – ratingové agentury – předlužení – bankroty se už moc zajídá. A příliš mnoho politiků si začíná myslet, že by to generálům na obrazovce slušelo víc než ekonomům. No a vize vojáčků v Íránu cenám ropy dvakrát nesvědčí.

Čísla to potvrzují. Letos v únoru průměrná cena nafty činila 36,75 Kč/l. Přímý to důsledek faktu, že ještě v únoru 2011 stál v průměru barel ropy typu Brent „jen“ 99,1 USD, zatímco dnes činí 30denní průměr 114,4 USD. To představuje meziroční zdražení o 15,4 %. Koruna za stejné období oslabila vůči dolaru o 6,4 %.

Nezdá se, že by si ECB rozmyslela svůj plán donutit všechny zaplatit skrze vysokou inflaci řecké a další dluhy. Krom jiného i kvůli „důvěryhodnosti“ ECB se netváří ve srovnání s dolarem jako vysloveně perspektivní měna, tudíž dolar zřejmě bude časem ještě silnější.

© 2022 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang