Peresův tajný Marshallův plán pro Blízký Východ

Pokud by nedávno zemřelý izraelský politik Šimon Peres mohl slyšet chvalozpěvy, které nad jeho rakví pronášel americký prezident Barack Obama, určitě by byl nadšený.

Obama věnoval Peresovi 25 hodin svého vzácného času, z nichž většinu strávil v letadle, poté, co zrušil veškeré své závazky pro 30. září, aby se mohl zúčastnit Peresova pohřbu.

Před Peresovou rakví přitom Obama uvedl: „V mnoha ohledech mi připomínal jiné velké osobnosti 20. století, s nimiž jsem měl tu čest se setkat… vůdčí osobnosti, které se nepřizpůsobují ani netyjí z toho, co je v daném okamžiku populární, lidi, kteří mluví do hloubky a se znalostmi, nikoliv jen v krátkých útržcích.

Nezajímají se o průzkumy veřejného mínění ani o módní výstřelky, naopak setrvávají věrni svým ideálům a přesvědčení, i když to znamená, že musejí jít proti současným většinovým názorům.“

Obamovy poznámky mířily na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který seděl v první řadě vedle něj. Peres sám by to neřekl lépe.

Věčný optimista Peres se loni začal propadat do hluboké deprese. Uvědomil si, že sen o míru, o jehož naplnění usiloval celou generaci, se opět propadá na smetiště dějin. V rozhovoru pro izraelský server Al-Monitor, který poskytl ve svém domě 11. prosince 2015, stárnoucí vážený státník nastínil svůj poslední mírový plán.

O několik minut později zavolal americkému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu, aby mu popřál vše nejlepší k narozeninám. Jen o několik dní dříve Kerry pokáral Izrael a varoval ho před následky jeho politiky v okupovaných územích.

„Kerry mi řekl, že ve svém projevu řekl jen polovinu toho, co si myslí,“ okomentoval tehdy telefonát Peres. „Krotil se.“ Peres dodal: „V Izraeli není žádná vláda, jen předseda vlády. Měl sedm let na to, aby něco udělal, ale místo toho nedělal nic.

Stal se z něj nejtvrdší republikán. Využíval republikánů, se směšnou podporou od demokratů. To Amerika vyzdvihla v uplynulých sedmi letech Netanjahua vzhůru. Dodala mu sebevědomí. Hýčkala a chválila jej. Můj pohled na věc je zcela odlišný.“

Peresova předpověď se zcela naplnila. Amerika je nyní moudřejší. Došlo jí, že naletěla Netanjahuovým slibům a lžím.

Peres pokračoval: „Nevidím v Izraeli nikoho, kdo by měl sílu provést potřebné změny, a nevidím nikoho takového ani na palestinské straně. V Izraeli dnes není nikdo dostatečně odvážný, stejně jako na palestinské straně, i když skutečnost, že palestinský prezident Mahmoud Abbas stále bojuje proti terorismu, je sama o sobě zázrakem.

Myslím, že jaderná dohoda s Íránem byla Kerryho velkým úspěchem. Říká se, že Kerry není příliš inteligentní. Nevím, jak měřit inteligenci, ale tato dohoda je výsledkem jeho mimořádného nasazení. Podporují ji všechny země světa, s výjimkou Izraele. Seriozní vůdce Izraele by měl strašit Íránce, nikoliv Izraelce. Koneckonců, co nám mohou udělat? Všichni vědí, že kdybychom chtěli, můžeme je zničit.

Netanjahu kolem sebe šíří strach, demagogii a lži.  Na Blízkém východě v současnosti neprobíhají žádné války. Války mají své důvody a cíle, jichž cíle se každá z bojujících stran snaží dosáhnout. Na Blízkém východě se nyní potýkáme s terorismem, jehož cílem je rozsévat destrukci a strach.“

Co je Marshallův plán?

Marshallův plán byl ambiciózní snahou Spojených států o obnovu ekonomik v Evropě po druhé světové válce. V jeho čele stál tehdejší americký ministr zahraničí George C. Marshall a byl realizován od dubna 1948 do prosince 1951.

Plán poskytl pomoc v celkové výši přibližně 13 miliard dolarů šestnácti evropským zemím, které po válce potřebovaly obnovu.

Zkáza způsobená druhou světovou válkou se projevila v celé Evropě. Více než 17 milionů lidí bylo vysídleno a hospodářství na celém kontinentu bylo v troskách. S rostoucím napětím studené války po celém světě bylo pro Spojené státy stále důležitější pomáhat svým bývalým spojencům.

Marshallův plán měl tři různé cíle: oživit ekonomiky válkou zničené Evropy, bojovat proti šíření komunismu a udržet americký vliv v západní Evropě.

K dosažení těchto cílů poskytoval program zemím v celé Evropě velkorysou finanční a technickou pomoc. Spojené státy poskytovaly půjčky a granty, které umožňovaly nákup materiálu a služeb, vytváření pracovních míst, investiční pobídky a další.

Marshallův plán zahrnoval také řadu specifických programů, které měly podpořit obnovu Evropy. Tyto programy se zaměřovaly na různé aspekty hospodářské obnovy, jako je zemědělství, těžba, výroba, infrastruktura, obchod a investice a vzdělávání.

Spojené státy koordinovaly s evropskými vládami přípravu programů, které byly šité na míru příslušným potřebám dané země.

Upozornění k CFD: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 73 až 89 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.

© 2024 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang