Akcie – blíže se soumrak, problémy nebo růst

Důležité světové akciové indexy jsou stále více než o 7 procent. níže od doby, kdy FED v polovině prosince oficiálně zvedl úrokové sazby s výhledem pokračující oživení americké i světové ekonomiky. A to i přes silný růst v posledních dvou týdnech.

Evropské akcie jsou na tom ještě hůře, za poslední čtvrtletí poklesly o více než 16 procent. To již raději nemluvím o asijských indexech, které propadli téměř od 20 procent.

Nejvíce to odnesly banky

Největší odpisy zaznamenal bankovní sektor. 20% propad ceny bankovních akcií znamenal velice slušný výsledek oproti ostatním bankám. Akcie největší německé banky Deutsche Bank, která má celosvětově největší expozici ve finančních derivátech (asi 55 bilionů euro, což odpovídá celosvětovému ročnímu HDP), ztrácejí za poslední rok 45 procent.

Podle řady oceňovacích metod jsou akcie v současnosti nadhodnocené o 75–100 %. Burzovní makléři i finanční poradci však nabádají k dalším nákupům akcií za dnešních „výhodných“ podmínek. Přitom úplně ignorují stávají vývoj ekonomických fundamentů. Mají-li problém banky, má problém celá ekonomika.

Stále ještě zachraňujeme banky

Všechny ty nestandardní ekonomické kroky po roce 2007 (TARP, následovaný kvantitativním uvolňováním, později celosvětovým, nulové a nyní dokonce i záporné úrokové sazby, manipulace sazby Libor, potlačování ceny drahých kovů) sloužily ke skryté záchraně bank.

Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů. Dalších více než 16 bilionů dolarů poskytl FED největším finančním institucím a korporacím nejen ve Spojených státech, ale po celém světě. Hlavně tedy v Evropě.

Svět čeká vlna bankrotů, varuje veterán z centrální banky

Mnoho ekonomů, kteří chápou souvislosti aktuálního vývoje varuje, před přicházející další krizí. Stále více se mluví o záporných úrokových sazbách. Víte co vypovídají záporné úrokové sazby o stavu trhů?

Nepříznivé předpovědi přicházejí i z úst bývalých centrálních bankéřů. „Situace je horší než v roce 2007. Makroekonomická munice pro boj s krizí je v podstatě vyčerpána“ tvrdí William White, bývalý hlavní ekonom Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) a bývalý ekonom Bank of England.

To, že něco není v pořádku naznačuje i značný pokles globální úrovně obchodu. Baltic Dry Index, měřící cenu, za kterou jsou pronajímány různé typy námořních lodí k přepravě surovin, je na 1/4 srpnových hodnot nejníže za posledních 30 let.

Jaké překvapení, když vývoz z Číny a hlavně dovoz do Číny neustále klesají. Některé zdroje tvrdí, že probíhá skrytá stávka, kdy vlastníci lodí (většinou z asijských zemí) odmítají přijímat platby za dovoz v dolarech. To by také vysvětlovalo značný pokles Baltic Dry Index na pouhých 325 bodů. Zkrátka lodní doprava téměř stojí a kontejnery se zbožím zůstávají v přístavech.

Švýcarsko hodlá totálně změnit finanční systém

Na to, že finanční systém je v současnosti na pokraji bankrotu přišli také ekonomové ze Švýcarska. Plně chápou, že největším problémem jsou částečné rezervy, které umožňují bankám vytvářet peníze z ničeho.

Navrhovatelům se podařilo sesbírat více než 100 000 podpisů a tak je čeká brzy referendum o tom, že banky budou půjčovat pouze peníze, kterými reálně disponují.

Možná bude Švýcarsko příkladem i pro další země. O nutnosti zavedení nového finančního systému se veřejně hovoří i v Rusku, Číně, Ekvádoru nebo na Islandu.

V novém finančním systému nebudou prostředky na spekulaci

Lidé také nechápou, čím byl způsoben růst cen akcií. Díky neustále se zvyšujícímu objemu peněz v ekonomice za posledních 100 let (opravdový zlatý standard byl ukončen první světovou válkou, pak již šlo pouze o pseudostandard s pouze 40% krytím), rostly stabilně ceny akcií i dalších aktiv. To se velmi brzy značně změní.

V novém finančním systému, založeném na reálných hodnotách, již nebude tolik volných prostředků na spekulaci. Takže hodnota akcií se již rozhodně nevrátí na dnešní hodnoty uměle vyšroubované pomocí levného kreditu a tiskem peněz.

Podle informací, prosakujících z různých zdrojů má tento nový finanční systém má být založen na reálných hodnotách a zlato i stříbro v něm budou hrát významnou roli. Jak to však vládnoucí elity mohly vědět téměř 30 let předem? Viz přebal časopisu The Economist z roku 1988.

TIP: V tomto článku je vysvětlen význam slova rentiér.

Potlačování ceny zlata a stříbra

Jedním ze zásadních nástrojů, pomocí než bankéři brání současný systém je potlačování cen zlata a hlavně stříbra. Stříbro je totiž Achillovou patou finančního systému.

V USA se již dostala fakta o potlačování ceny drahých kovů se i do mainstreamových médií. U nás bohužel stále ticho před bouří. Šéf „centrální banky centrálních bank“ (ve Švýcarsku sídlící BIS) doporučoval centrálním bankám regulaci ceny zlata již v roce 1981.

Dokonce i ředitelka LMBA Ruth Crowell přímo uznává, že centrální banky používají „nástroje“, jako jsou leasingy a úvěry ve zlatě i zlaté swapy, k „řízení“ likvidity trhu se zlatem. To není nic jiného než Orwellovská mluva o tom, že „manipulace trhu se zlatem je podstatnou složkou manipulace ostatních měn a trhů.“

Zoufalství manipulátorů stříbra dosáhlo svého vrcholu 28. ledna, kdy londýnský stříbrný fix byl stanoven 84 centů pod svou spotovou cenou.

Nakupujete nadhodnocená nebo podhodnocená aktiva?

Není snad výhodnější místo akcií a státních dluhopisů, jejichž ceny jsou uměle nadhodnoceny, v zájmu zachování iluze zlepšující se ekonomické situace, nakupovat aktiva, jejich cena je potlačována? Osobně mi to dává daleko větší smysl, než kupovat aktuálně předražená aktiva.