Euro – vývoj

euro-ve-sveraku

Euro k dolaru k nedělnímu závěru obchodování roste 0,4 % na 1,129. Zápis ze zasedání Fedu 26-27. dubna, jenž nečekaně zvýšil šanci zvýšení hlavní úrokové sazby již v červnu nejprve v květnu způsobil posilování dolaru.

K obratu zavelela slabá květnová data amerického trhu práce a aktivity služeb, která odsunula zvýšení hlavní úrokové sazby minimálně na září. Euro ale nedokázalo na rozdíl např. od zlata udržet páteční silnější úrovně kvůli blížícímu se hlasování Velké Británie o setrvání v EU a tím i značnému růstu nejistoty.

Celkově euro během jara rostlo po březnovém rozhodnutí ECB úrokových sazeb a monetární politiky, které na rozdíl od podobné situace ve čtvrtém čtvrtletí 2015 zaskočilo trhy razancí navýšení silné monetární expanze.

Euro je společná měna Evropské unie

Jednak v podobě nečekaně silného snížení hlavní úrokové sazby a taky citelného navýšení objemu výkupu cenných papírů a snížení projekcí HDP a inflace. Apreciační sentiment podpořený technickou analýzou zastiňuje fundamenty eurozóny a USA.

Trh pro obnovení růstu potřebuje potvrdit silný podpůrný komplex: 1,071 – 1,124 a 1,046 – 1,052. Pokles skrz tyto úrovně by euro vedl k dlouhodobým cílům 1,01, 0,977 a 0,96. 

Množství dalších opor ale stále umožňuje technickou sílu k pokračování letošního růstu skrz rezistenci 1,135 – 1,153. Pak by případné potvrzené překonání trh vedlo k překážkám 1,16 – 1,164, 1,174 – 1,178, 1,188 a 1,196, případně k hlavním rezistencím 1,203 – 1,215.

Jejich případné znovuzískání by obnovilo dlouhodobý významnější růstový moment, nicméně z pohledu eura z důvodů poškození dekádního technického pohledu a rovněž nepříznivého fundamentálního vývoje a výhledu postup přes 1,203 – 1,215 není preferován.

Trh obecně přechází v rozsáhlejší konsolidaci loňského slábnutí eura: vedle technických a fundamentálních aspektů je měnový trh stále taky ve vleku silné fluktuace světových akciových indexů a jejich možná trvalejší korekce kvůli zpomalení růstu HDP Číny, prudkému oslabení tamního akciového trhu a obavám z dopadu na světovou ekonomiku v podobě zpomalení jejího růstu.

Tyto aspekty totiž jednak přímo oslabují spotřebitelský i firemní sentiment, zvyšují nejistotu ekonomických subjektů investovat a spotřebovávat a mohou tak signalizovat v příštích čtvrtletích významnější oslabení růstu americké a evropské ekonomiky.

Tím i omezovat zvyšování hlavní úrokové sazby Fedu, jeden z pilířů dlouhodobého posilování dolaru, resp. navyšovat monetární expanzi eurozóny a tlačit eurové úrokové sazby níže.

Navíc zpomalení růstu čínského hospodářství může totiž alespoň soudě dle vývoje čínské burzy být výraznější. Na druhou stranu, byť se přenos slabosti ze zahraničí dosud možná překvapivě spíše týkal hlavně americké ekonomiky (stagnace exportu, průmyslu a investic), momentální slabost ekonomické aktivity USA může být přechodná.

Navíc americká ekonomika je tažena hlavně domácí poptávkou a dopad ze zahraničí na ni a monetární politiku Fedu může být pouze omezený. Taky se (slabost) může ještě víc promítnout i v eurozóně.

Dlouhodobě přetrvává diferenciál očekávání růstu HDP a úrokových sazeb USA a eurozóny. Ekonomická aktivita USA roste solidně a Fed dlouhodobě plánuje přes odklad v prvním pololetí zvyšovat hlavní úrokovou sazbu.

Eurozóna pak naopak přes oživení v posledních kvartálech vykazuje spíše slabší růst ekonomické aktivity, ECB pak pokračuje v dlouhé cestě kvantitativního uvolňování, které navíc posiluje.

Očekávání zvyšování hlavní úrokové sazby USA v příštích letech a snaha ECB pokračovat v rozsáhlé monetární expanzi vytváří už více let tlak na oslabování eura a sílení dolaru.  

Navíc euru stále škodí nejistota spojená s krizí na Ukrajině, resp. s řešením ekonomických a finančních otázek Řecka. Rizika případného prohloubení slabosti světové ekonomiky a oslabení optimistickému výhledu USA a zvyšování úrokových sazeb ale mohou ublížit hlavně dolaru.

Dlouhodobý fundamentální výhled je příznivý pro dolar, nepříznivý pro euro. Na druhou stranu nebezpečí slabosti světové ekonomiky ale může fundamentální výhled pozměnit. Dlouhodobé technické indikátory signalizují, proti fundamentům, další růst eura.

Eurozóna

Eurozóna je měnový a hospodářský celek, který tvoří devatenáct členských zemí ve střední a jižní Evropě. Devatenáct zemí, které oficiálně přijaly euro jako svou jedinou oficiální měnu, je: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Několik dalších evropských zemí, které nepřijaly euro jako svou měnu, rovněž uzavřelo dohody s eurozónou, ačkoli zůstávají mimo formální Evropskou unii.

Centrem eurozóny je Evropská centrální banka (ECB), která reguluje měnu a provádí měnovou politiku pro celou oblast. V důsledku toho musí všechny členské země eurozóny dodržovat určité hospodářské požadavky a fiskální politiku stanovenou ECB. Mezi ně patří přijetí kontroly rozpočtového deficitu, dodržování limitu zadlužení veřejného sektoru a také přebytková platební bilance.

Eurozóna dosáhla od svého vzniku v roce 1999 značné hospodářské stability a členské země vykazují vysokou úroveň růstu a relativně nízkou míru nezaměstnanosti. Ve většině členských států byl hospodářský růst stabilní, zejména ve srovnání s jinými sektory světové ekonomiky.

V zájmu zajištění ekonomické stability eurozóna zavedla politiky, které mají snížit riziko finanční nestability a zhroucení ekonomiky. Patří mezi ně přijetí fiskálního pravidla Eurostatu, které vyžaduje, aby rozpočtová bilance vlád členských států zůstala přebytková po dobu nejméně tří let a stabilizovala dluh veřejného sektoru. Kromě toho nástroj pro sdílení rizik umožňuje, aby Evropská centrální banka poskytla členským státům eurozóny finanční pomoc v případě hospodářské nebo finanční krize.

Eurozóna je klíčovým faktorem, který pomáhá zemím v hospodářském růstu, a je nezbytnou součástí světové ekonomiky. Poskytuje mechanismus pro mezinárodní obchod a investice a slouží jako stabilizační vliv mezi zeměmi Evropské unie. I do budoucna bude eurozóna pravděpodobně i nadále významným hráčem ve světové ekonomice, který poskytuje stabilitu, soustavný růst a investiční příležitosti.

Co je Fed?

Federální rezervní systém (FED) je centrální bankovní systém Spojených států. Byl založen Kongresem v roce 1913 přijetím zákona o federálních rezervách. Systém je zodpovědný za dohled nad měnovou politikou státu, řízení bankovního systému a poskytování finančních služeb vládě a bankovním institucím.

Na Fed dohlíží sedmičlenná Rada guvernérů, kterou jmenuje prezident a schvaluje Senát. V čele Rady guvernérů stojí předseda Fedu, který je obecně považován za nejmocnější osobu ve světové ekonomice. Předseda je zodpovědný za formulování politik prováděných Federálním rezervním systémem, jejichž cílem je udržet hospodářskou a finanční stabilitu v zemi.

Fed má několik odpovědností, včetně zvyšování nebo snižování úrokových sazeb s cílem regulovat nabídku peněz a inflaci. Dohlíží také na bankovní holdingové společnosti a banky a poskytuje finanční služby (např. zpracování šeků a vydávání měny) vládě a bankovním institucím.

Federální rezervní systém je nejmocnější centrální bankou na světě, protože může určovat hospodářské výsledky celého světa. Její politika ovlivňuje trhy po celém světě. V roce 2008 například Fed zahájil program kvantitativního uvolňování, aby stimuloval americkou ekonomiku a zabránil globální finanční krizi.

Kromě své role v hospodářské politice a finanční regulaci je Fed také zodpovědný za prosazování ochrany spotřebitelů. Zajištěním spravedlivého a transparentního bankovního systému pomáhá Fed poskytovat spotřebitelům bezpečnost, chránit jejich úspory a investice a podporovat zdravé finanční praktiky.

Celkově je Federální rezervní systém důležitou součástí ekonomiky Spojených států a globální ekonomiky, protože hraje klíčovou roli při dosahování stability a poskytování podpory spotřebitelům a podnikům. Je páteří moderní ekonomiky a jeho úloha v globální politice bude v budoucnu jen nabývat na významu.

Americký dolar

Americký dolar nebo jednoduše „dolar“ je oficiální měnou Spojených států amerických a jejich zámořských území. Je nejpoužívanější měnou na světě a od 70. let 20. století je široce přijímán jako rezervní měna. Dolar se používá také jako měna mnoha dalších zemí a také mezinárodních organizací, jako je Organizace spojených národů a Evropská unie.

Dolar se dělí na 100 centů a jeho symbolem je „$“. Někdy se mu také říká greenback, a to kvůli výraznému zelenému inkoustu, který se používá na rubu jednodolarové bankovky USA. Název „dolar“ původně pochází ze španělského peso de ocho reales, což v překladu znamená „kus osmičky“. To byla první měna používaná v amerických koloniích v roce 1700.

Hodnotu amerického dolaru určuje hospodářská situace země a také složitá kombinace tržních sil. Americký Federální rezervní systém v rámci své měnové politiky stanovuje cílové množství měny v oběhu. Fed provádí různé úpravy měnové báze, včetně změny nabídky a poptávky po americkém dolaru, aby udržel hospodářskou stabilitu.

Při stanovování cíle pro množství dolarů v oběhu se zohledňují úrokové sazby, vládní výdaje a inflace.

Americký dolar se používá také jako zahraniční měna v mnoha zemích světa. Státy se také mohou rozhodnout vázat svou měnu na americký dolar, což znamená, že budou udržovat pevný směnný kurz své měny. Tento typ směnného kurzu umožňuje zemím udržovat stabilní obchodní prostředí a může je chránit před volatilními výkyvy směnného kurzu.

Je důležitou součástí světové ekonomiky a bude jí i nadále po mnoho dalších let. Používá se v domácích i mezinárodních transakcích a je klíčovou součástí mnoha finančních trhů. Pochopení hodnoty amerického dolaru a jeho role v globální ekonomice je nezbytné pro přijímání správných finančních rozhodnutí.

Upozornění k CFD: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 73 až 89 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.

© 2024 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang