Finanční inteligence Čechů – jak ji zvýšit a proč je to důležité

financni-iq-ceskeho-naroda

Je tomu bohužel tak. Finanční inteligence Čechů je jako celek mizerná a Češi si to i sami uvědomují a přiznávají. Ostatně vedu s lidmi tuto diskusi velmi často. Je to smutné, ale z hlediska finanční inteligence jsme někde na úrovni Mexika. Alespoň podle nejmenovaného průzkumu. 

Proč tomu tak ale je? Dovoluji si tvrdit, že jsme ještě stále zasažení lety 1948-1989, kdy se náš stát staral téměř o vše. Lidé se za tu dobu naučili, že stát se o ně postará. Že spousta věcí je bezplatná. Že v důchodu se o ně postará opět stát.

Navíc lidé měli v tu dobu tak nějak stejně malé příjmy (minimální přebytky peněz). A kdo měl z dob předešlých nějaký zajímavý majetek, komunisté se o něj již „postarali“. Tak, jak se k financím staví naši rodiče, tak nás to také učili. Ten problém se šíří z generace na generaci. 

Roky 1948-1989 jsou dávno pryč. A i když to poslední dobou někdy vypadá, že by se mohly ještě vrátit zpět, doba se zásadně změnila. Zapomeňte na to, že se o nás stát postará, protože stát se o důchodce nepostará. Ani to není jeho úloha. Svoji finanční situaci si musí každý vyřešit sám. A každý je také zodpovědný za svoje finanční vzdělání a finanční dovednosti. 

Vím, řada lidí řekne, že peníze nejsou až tak důležité. Že v životě nejsou to hlavní. Nejsou. Bez nich se ale člověk jenom těžko obejde. Bez nich nelze téměř nic realizovat. Bez nich se člověk stává závislý. Manipulovatelný. Korumpovatelný. A v konečném důsledku nešťastný. Tedy alespoň v našem regionu.

Odstěhovat se na zapomenutý ostrůvek někde v Tichomoří je zcela jiná situace a dokáži si představit, že si tam člověk poradí třeba jenom s výměnou práce a produktů. Bez peněz lze v Čechách tedy jenom těžko důstojně žít.

Aby se finanční IQ našeho národa zvýšilo, je k tomu třeba hned několik věcí. Na prvním místě je třeba, aby si to lidé uvědomili, že je třeba jejich finanční schopnosti zlepšit. Dále je potřeba, aby byli ochotni tomu věnovat čas a energii. Času máme mnoho. Podle průzkumu tráví průměrný Čech nějaké čtyři hodiny denně pasivním sledováním obrazovky. Spousta času, který by bylo možno využít.

Od koho se finančně vzdělávat? To je další problém. Stát nás jenom těžko něco naučí. Ten nezvládá ani vlastní dluh. Jsem velký skeptik ohledně základních a středních škol. Jsou učitelé na těchto školách skvěle finančně gramotní? Pochybuji.

Nějaké zásadní kroky v oblasti finančního vzdělávání nelze očekávat ani od bank, pojišťoven a dalších finančních institucí. Obávám se, že pro ně je výhodné, když mají Češi pouze základní finanční přehled. Tedy přehled ve smyslu „mohu si vzít hypotéku“, „měl bych si šetřit na důchod“ a „měl bych se pojistit“. Ale tím to myslím končí.

Představte si, že by lidé byli více finančně gramotní a požadovali by po své bance lepší služby a lepší produkty. Představte si, že lidem dojde, že zatímco banka jim jejich uložené peníze zhodnocuje o třeba desetiny procenta, tak lidem ty samé peníze půjčuje za třináct procent?

Pokud se chce člověk v naší zemi finančně vzdělat, není to tak úplně snadné. Najít firmu, která lidi školí v oblasti financí a dělá to dobře, to je celkem raritní záležitost. Další možností je najít si ve svém okolí nějakého finančního rádce, který bude ochoten vás něco naučit. Nebude snadné ho najít.

Dále je na trhu řada dobrých publikací. Z vlastní zkušenosti vím, že není tak úplně snadné nastudované věci přenést do reálné praxe. Je to vždy těžší věcí skutečně dělat, než se o nich jenom učit a vědět o nich. Nakonec sám se snažím napomoci finančnímu vzdělávání třeba právě psaním tohoto mého blogu.

Neodpustím si ještě jednu malou poznámku. Zjistil jsem, že svoje osobní finance nemají pod kontrolou často ani lidé, u kterých bych to nečekal. Právníci, doktoři, podnikatelé. Mají doma řadu finančních pruduktů, které si platí.

Často ani neví a nebo pouze tuší k čemu a proč. Často jsou zastaralé a dávno nevýhodné. Jenže tyhle věci za nás nikdo nevyřeší. Nebo alespoň ne dobře. Tohle je naše zodpovědnost. Náš život. Naše finanční situace.

Češi potřebují jako sůl zvýšit si jejich finanční povědomí. Tím si zlepší jejich finanční situaci. Tím se i jako národ dostaneme mnohem dál. V oblasti peněz vše souvisí se vším. Vždyť i podle finančních znalostí si vybíráme kdo nám vládne a kdo nás zastupuje v parlamentu.

Zvednout finanční IQ českého národa, to je opravdová výzva. Je nejvyšší čas začít!  

Co je finanční IQ?         

Finanční IQ je měřítkem schopnosti činit informovaná rozhodnutí týkající se osobních financí a investování. Člověk s vysokým finančním IQ má znalosti o osobním rozpočtu, finančním plánování, investování, správě dluhů a pojištění.

Vysoké finanční IQ nemusí nutně znamenat, že jste bohatí nebo úspěšní, protože se jedná o subjektivní měřítka, která mohou být zkreslena vnějšími faktory. Vysoké finanční IQ je spíše o tom, že máte dovednosti a znalosti, které vám umožní dělat chytrá rozhodnutí týkající se osobních financí a investic.

Finanční IQ zahrnuje pochopení základních finančních principů, jako je účetnictví, složené úročení, řízení rizik, investování do akcií, dluhopisů a podílových fondů. Člověk musí být schopen interpretovat finanční výkazy, vypočítat návratnost investic a správně rozdělit zdroje.

Vysoké finanční IQ dále zahrnuje finanční disciplínu, která umožňuje dodržovat rozpočet a správně hospodařit s dluhy. To znamená sestavovat rozpočet na nezbytné výdaje, platit účty včas a vyhýbat se impulzivním nákupům. Plán do budoucna může zahrnovat také pohotovostní úspory pro případ neočekávaných událostí.

Vysoké finanční IQ je nakonec důležité pro každého, kdo si chce zajistit finanční jistotu. Chytrá finanční rozhodnutí jsou důležitou součástí úspěšné a bezpečné finanční budoucnosti. Dobré finanční IQ se skládá ze znalostí a disciplíny. Ti, kteří jsou v oblasti osobních financí zběhlí, budou schopni maximálně zhodnotit své peníze a dosáhnout svých finančních cílů.

Co jsou malé příjmy?

Nízký příjem je ekonomický pojem, který označuje osoby žijící pod federální hranicí chudoby nebo pod minimální úrovní příjmu nutnou k uspokojení základních potřeb. Domácnosti s nízkým příjmem jsou obvykle závislé na veřejné pomoci, státních dotacích nebo soukromé charitativní pomoci, aby mohly vyjít s penězi.

Ve Spojených státech amerických je federální hranice chudoby vypočítávána ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb a je každoročně aktualizována, aby se určilo, kdo má nárok na programy veřejné pomoci, jako je Medicaid a SNAP.

Osoby, které jsou považovány za domácnosti s nízkými příjmy, mají rodinný příjem nižší, než je hranice chudoby, která se může lišit podle velikosti rodiny, věku a dalších faktorů.

Zatímco oficiální hranici chudoby určuje federální vláda, jednotlivé státy si mohou pro definici nízkého příjmu stanovit také vlastní samostatné měřítko. Ta se může stát od státu lišit a může být ovlivněna různými faktory, jako jsou místní životní náklady a medián příjmů.

Domácnosti s nízkými příjmy se často potýkají s více problémy, které jim mohou ztížit vymanění se z chudoby. Mezi ně může patřit omezený přístup ke zdrojům a vzdělávacím a pracovním příležitostem a také zdravotní problémy způsobené nedostatečným přístupem k cenově dostupné zdravotní péči a výživným potravinám.

Zároveň je mnoho rodin s nízkými příjmy schopno vyjít s penězi díky pomoci veřejných programů, jako je program doplňkové výživy (SNAP) a daňová úleva z příjmu (EITC). Existuje také mnoho charitativních organizací, které poskytují pomoc rodinám s nízkými příjmy, jako jsou útulky, nouzové potravinové banky a přístup k pracovnímu školení a vzdělávacím zdrojům.

Pro vymanění jednotlivců z nízkopříjmového statusu je nezbytné investovat do programů a politik, které mohou pomoci zvýšit příjmy rodin a snížit chudobu. To zahrnuje rozšíření přístupu ke kvalitnímu vzdělání a pracovním příležitostem, zlepšení přístupu k dostupné zdravotní péči a bydlení a poskytování pomoci prostřednictvím programů na podporu příjmů.

Investováním do řešení jedinečných a systémových problémů, s nimiž se domácnosti s nízkými příjmy potýkají, a přijímáním opatření k jejich řešení můžeme společně usilovat o snížení chudoby a vytvoření spravedlivé společnosti.

Upozornění k CFD: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 73 až 89 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.

© 2024 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang