Megainvestice – investování obrovských částek

V současném světě lidé investují někde mezi šesti až devíti biliony amerických dolarů do projektů, které každý individuálně přesahují jednu miliardu dolarů. To je nějakých 8 % celosvětové ekonomické produkce. Co je dobré vědět o tzv. megainvesticích?

Tyto megainvestice jsou největší, jaké kdy svět zažil. Bohužel, řada těchto peněz bude promrhána. Protože ne každá investice se vyplatí.

Ukázky obřích současných investic:

• projekt amerického vojenského letadla – US Joint Strike Fighter: 400 miliard USD
• čínská železniční trať pro rychlovlaky: 300 miliard USD
• mezinárodní vesmírná stanice: 150 miliard USD

Lidé vždy toužili stavět něco velkého, ať to bylo cokoliv. Dokonce náboženská mytologie poukazuje na stavby sahající až do nebes, které však končí pohromou. I staré civilizace se pouštěly do megastaveb, jakou byl například Taj Mahal v Indii nebo egyptské pyramidy. Již tenkrát se jednalo o obří investice. A propadáme tomu i nadále.

V devadesátých letech stavěli v Dánsku v tu dobu nejdelší most na světě a druhý nejdelší podmořský tunel. Projekt znamenal neúspěch obřích rozměrů. Od povodní přes požáry až po promrhání neuvěřitelných peněz daňových poplatníků. 

Bent Flyvbjerg sledoval jak výše uvedené dánské megastavby, tak i stovky dalších megastaveb. Zjistil, že stavby, jejichž plánovaný rozpočet přesahoval vždy 1 miliardu dolarů, téměř vždy výrazně překročí plánovaný rozpočet.

Děvet z deseti takových projektů jej překročí! Často o více než 50 %. Je to o to důlěžitější zjištění, že do takových megastaveb se dnes pouští i rozvíjející se ekonomiky. I ty tak promrhají spoustu peněz. Vědec tvrdí, že pouze jedna stavba z tisíce se skutečně povede a tedy splní požadovaná kriteria a přinese kýžený efekt. 

Proč jsou tyto odhady před uskutečněním těchto projektů tak špatné? Důvody jsou v nás lidech.

Podle Flyvbjerga je to hned ze čtyřech důvodů:

• inženýři a technologové jsou přímo nadšeni tím nejnovějším nebo největším
• zaníceným politikům při realizaci těchto staveb naskakují politické body (veřejný obraz)
• stavby přináší firmám byznys a vznikají pracovní místa
• estetický dojem z monumentálních staveb

Všechen tento optimismus přispívá k přeceňování užitku a k podceňování nákladů. Ekonom Albert O. Hirschman (*1915-+2012) přichází s dalším vysvětlením. Podle něho kdyby lidé věděli, jaké budou skutečné náklady, nikdy by něco takového nepodpořili. A tak zde musí být mechanismus, který zastírá realitu. 

Flyvbjerg vidí přeci jenom jeden pozitivní signál v současnosti. V době digitálních medií jsou tyto megaprojekty více pod dohledem veřejnosti a jejich případné nezdary mohou vážně ohrozit kariéry za ně zodpovědných politiků, správců či manažerů.

Příkladem je třeba výrazné překročení plánovaných nákladů při vývoji Airbus A380 jumbo jet, které stálo šéfa místo. I reputace amerického prezidenta Obamy byla poškozena po podpisu zdravotnické reformy, když vyšly najevo některé skutečnosti a náklady.

Flyvbjerg tvrdí, že zejména některé velké IT projekty jsou doslova tikajícími bombami a budou stát některé lidi jejich místa. Dokonce i ta prezidentská. A chce se na tuto oblast nyní více zaměřit.

Megainvestice, známé také jako „mega-deals“ nebo „blockbusters“, se týkají investic obrovských finančních částek do investičních nástrojů, jako jsou akcie, nemovitosti, firmy nebo celé portfolio aktiv. Tyto investice jsou typické pro velké instituce, jako jsou investiční fondy, banky, hedge fondy, státní investiční fondy, nebo bohatí jednotlivci.

Typy megainvestic

Megainvestice se liší v závislosti na typu investovaného aktiva a strategii:

• Akcie: Megainvestoři nakupují velké objemy akcií, čímž získávají kontrolu nad firmou, ovlivňují její chod a profitují z růstu ceny akcií.
• Nemovitosti: Megainvestoři nakupují rozsáhlé nemovitosti, jako jsou hotely, kancelářské budovy, rezidenční komplexy, komerční prostory, pozemky, atd. Cílem je generovat stabilní příjem z pronájmu a profitovat z růstu ceny nemovitostí.
• Firmy: Megainvestoři akvizicí celých firem získávají kontrolu nad jejich provozem a strategickými aktivy. Cílem je synergický efekt a maximalizace zisku.
• Portfolia aktiv: Megainvestoři investují do diverzifikovaného portfolia aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity, nemovitosti, atd. Cílem je dosáhnout stabilního růstu a ochrany kapitálu.

Motivace megainvestorů

Megainvestoři jsou motivováni růstem kapitálu, dosažením kontroly nad firmami, diverzifikací portfolia a maximalizací zisku. Megainvestice můžou ovlivňovat chod celého trhu a ovlivňovat ceny aktiv.

Rizika megainvestic

Megainvestice skýtají i značná rizika, jako jsou:

• Volatilita trhu: Kolísání cen aktiv může vést k velkým ztrátám.
• Nedostatek likvidity: Prodej velkého objemu aktiv na trhu může být obtížný a vést k poklesu ceny.
• Změny v ekonomice: Ekonomické recese a další faktory můžou ovlivnit hodnotu aktiv.
• Špatná investiční strategie: Nevhodná strategie a nedostatečná analýza trhu můžou vést k neúspěchu investice.

Megainvestice jsou komplexní a rizikové nástroje, které vyžadují hluboké znalosti trhu a zkušený investiční tým. Pokud uvažujete o megainvestici, je důležité důkladně analyzovat rizika a prokonzultovat investici s expertem.

Důležité upozornění: Investování do megainvestíc je určeno pouze pro zkušené investory s dostatečnými znalostmi a kapitálem. Rizika jsou značná a existuje možnost ztráty investovaného kapitálu.