Ochranné prvky bankovek

České bankovky jsou známé svými špičkovými ochrannými prvky, díky nimž jsou odolné proti padělání a dalším podvodným praktikám. Česká národní banka přistupuje k zabezpečení bankovek komplexně, aby zajistila jejich bezpečnost před paděláním.

S využitím pokročilých technologií Česká národní banka téměř znemožnila kopírování a reprodukci bankovek. Díky zavedení hologramů, ochranných nití a dalších speciálních prvků jsou české bankovky jedním z nejbezpečnějších měnových systémů na světě.

Historie českých bankovek

Úplně první papírové peníze vznikly již v sedmém století ve staré Číně. O několik století později začaly používat papírová platidla i jiné státy, mezi ně patřily i ty evropské. Prvním státem, který vydával bankovky, bylo Švédsko.

Bankovky se na českém území objevili jako první v roce 1762 za vlády Marie Terezie. Nazývaly se bankocetle. První emise bankocetlí bylo 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých. O 5 let později při druhé emisi se přidaly ještě bankovky o hodnotě 500 a 1 000 zlatých.

Tyto bankovky vypadaly tak, že byly potištěny jen z jedné strany, a to převážně jen v jedné barvě. Podpisy se nejdříve bankocetle opatřovaly ručně, později se začaly tisknout. Mezi ochranné prvky bankovek, jako byly bankocetle, patřil údajně i vodoznak. Tyto peníze se používaly až do roku 1811, než přišla měnová reforma.

Bankocetle později nahradila korunová měna, která vznikla v Rakousku-Uhersku v roce 1892. Vznikly mince jako koruna, dvoukoruna, té se říkalo zlatka, dále dvacetihaléř, přezdívaný jako šesták, desetihaléř – pětník a mezi poslední patří dvouhaléř – krejcar – a jednohaléř, nazývaný jako finda.

Papírové bankovky byly pro 10 korun, dále 20, 50, 100, 500 a dále 1 000 a 5 000 korun. Na tvorbě prvních bankovek se podílel Alfons Mucha, Max Švabinský a další významné osobnosti. Některé jejich bankovky se dočkaly také uznávaných vyznamenání.

Samostatná československá měna přišla s takzvaným okolkováním v roce 1919. Jednotkou měny byla zvolena Koruna Československá a o rok později se okolkované bankovky vyměnily za státovky. V roce 1929 se tato měna změnila na měnu zlaté devizy. Jednalo se o měnu, která šla směnit za zlato po vzoru zahraničních sousedů.

V letech okupace 1939 až 45 za druhé světové války měla měna inflační tendence a tisk na našem území skončil v roce 1939. Zásoby, které měla národní banka v Praze, byly přesunuty do berlínské Říšské banky a něco se podařilo dovézt i do Londýna. Po osvobození byla obnovena československá měna (jednotka Kčs).

V následujících letech probíhaly další měnové reformy, které nebyly zrovna ve prospěch občanů. Lidé byly ožebračeni a ceny stoupaly. Všechny cenné papíry a vklady byly anulovány a všechna platidla byla nahrazena těmi, které se potají tiskly v Sovětském svazu. Stávající mince nahradily nové vzory hodnot po 1, 3, 5, 10 a 25 haléřích, ražených z levného hliníku.

Následně došlo v letech 1958-1964 k vydání nových hodnot po 10, 25, 50 a 100 korunách. Pouze hodnoty po 3 a 5 korunách byly jen formální úpravou stávajících státovek v důsledku změny názvu státu a státního znaku.

Československá koruna zanikla v roce 1993 rozdělením Československa na dva samostatné státy. Od té doby se s postupem technologií zaváděly výdobytky moderní doby, jak je známe dnes. Například první kreditní karta vznikla v roce 1951. Rozdělením vznikla česká a slovenská koruna a bankovky, jak je známe dnes. Slovenskou korunu nahradilo v roce 2009 euro.

Jaké jsou ochranné prvky bankovek?

Výhradní právo k tisknutí a vydávání peněz do oběhu má ČNB. Tato instituce zároveň řídí bankovní oběh a vydává pamětní mince. Stahuje z oběhu poškozené bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové, přičemž se na výrobě a oběhu nových peněz podílí. Všechny technické procesy spojené s vydáváním peněz, mezi než patří například i ochranné prvky bankovek se řeší právě v ČNB.

Mezi ochranné prvky bankovek patří:

• vodoznak
• okénkový proužek s mikrotextem
• barevná vlákna
• soutisková značka
• skrytý obrazec
• proměnlivá barva 
• iridiscentní pruh 
• mikrotext

1) Vodoznak

Vodoznak je viditelný tehdy, když se na bankovku hledí proti světlu. Vodoznakem na naších bankovkách je portrét osobnosti, který je umístěn pod číslicí označující hodnotu bankovky. Při pohledu na bankovku z druhé strany bude i vodoznak stranově otočený.

2) Okénkový proužek s mikrotextem

Tento ochranný prvek bankovky je metalický proužek uprostřed bankovky, který je doplněn malým písmem. Tento proužek je zapuštěný do bankovky a na šířku má 3 milimetry. Proužek se leskne v závislosti na tom, jak na něj dopadá světlo a může mít odlesky hnědé, fialové až zelené.

3) Barevná vlákna

Při pohledu na bankovku zblízka je možné si všimnout malých vláskových vláken, které jsou zapuštěny do bankovek a jsou o délce zhruba 6mm. Vlákna jsou barevná a nejlépe viditelná na bílých částech bankovek.

4) Soutisková značka

Ochranný prvek bankovek jako je soutisková značka je prvkem, který je stejně jako vodoznak viditelný proti světlu. Tato značka je vidět z poloviny při pohledu na líc bankovky a zbývající část z druhé strany bankovky na rubu. Soutisková značka je kruhová a jsou to písmena ČR. Tato značka je umístěna na všech bankovkách.

5) Skrytý obrazec

Ten se nám ukáže tehdy, když se bankovka sklopí ve výši očí do vodorovné polohy proti světlu. Skrytý obrazec je vždy číslo, které zobrazuje nominální hodnotu bankovky. Tento ochranný prvek bankovky je umístěn na lícní straně v ornamentu na rameni portrétu.

6) Proměnlivá barva

Tento ochranný prvek bankovek je vlastně optickým efektem, kdy šestiúhelník s hlavou českého lva, který se na bankovkách nachází, mění barvu ze zlaté na zelenou v závislosti na tom, v jakém úhlu se na bankovku pohlíží.

7) Iridiscentní pruh 

Tento pruh je 2 cm široký a vyskytuje se na pravé straně přední strany bankovky. Je barevný a vzorovaný. Mění barvy podle úhlu pohledu. Zpředu může vypadat průhledně, ale při naklápění bankovky mění fialovo-zlaté odlesky. Tento ochranný prvek není na všech bankovkách.

8) Mikrotext

Posledním ochranným prvek bankovek je mikrotext. Jsou to tištěná malá písmena z hloubky i z plochy a doplňují grafický vzhled bankovek, aniž by na první pohled byl mikrotext zřetelně vidět.

Trest za padělání bankovek

Padělání bankovek je v České republice pochopitelně nezákonné a má závažné důsledky. I přes unikátní ochranné prvky bankovek se najdou vynalézavci, kteří bankovky umí padělat – obvykle za pomoci počítače nebo barevným kopírováním – a za tento trestný čin hrozí přísný trest.

Zákon v České republice stanoví, že každému, u koho se najdou padělané bankovky, hrozí až dva roky odnětí svobody a pokuta 250 000 až 1 000 000 Kč. Pokud je pachatelem právnická osoba, může být trestem pokuta ve výši 20 000 000 až 300 000 000 Kč.

Existují také zvláštní zákony týkající se používání padělaných bankovek při platbách v rámci České republiky. V takovém případě hrozí za tyto trestné činy pokuta 300 000 až 1 000 000 Kč a/nebo trest odnětí svobody až na osm let.

V případech, kdy jsou padělané bankovky vyrobeny ve velkém množství – a pachatel má v držení padělané bankovky v hodnotě 10 000 Kč a více – je trest mnohem přísnější. Zákon v České republice stanoví, že v těchto případech může být pokuta zvýšena až na 500 000 000 Kč nebo dvojnásobek odhadované celkové hodnoty padělaných bankovek a trest odnětí svobody se může pohybovat od dvou do deseti let.

Padělání bankovek v České republice je mimořádně závažným trestným činem, za který hrozí vysoké tresty. Orgány činné v trestním řízení berou padělání velmi vážně, protože narušuje ekonomiku a může vážně poškodit důvěru veřejnosti v měnu. Je nanejvýš důležité, aby si ti, kteří padělané bankovky vyrábějí, distribuují a vyměňují, byli vědomi trestů za tento trestný čin.