Do čeho se vyplatí investovat – predikce pro rok 2026, možnosti

Investování je cesta, jak nechat své peníze pracovat a chránit je před inflací, avšak klíčem k úspěchu je pochopení vlastních cílů, časového horizontu a tolerance k riziku. Podle průzkumu však celá čtvrtina obyvatel naší země není připravena na ono „co kdyby“, což je pochopitelně špatně.

Tato nízká připravenost vede k tomu, že mnozí Češi volí konzervativní přístupy nebo vůbec neinvestují, přesto zájem o investice roste – například investuje už 39–55 % obyvatel a počet investorů stoupá o desítky procent ročně. Do čeho investovat, aby se maximalizovalo riziko na zhodnocení?

Do čeho investovat v roce 2026?

V roce 2026 se investiční prostředí stabilizuje. Strategie pro tento rok se opírá o kombinaci růstové složky přes levná široká akciová ETF (svět / USA / Evropa) a konzervativní složky v korunách (spořicí účty / krátké dluhopisy), které aktuálně nabízejí reálné zhodnocení nad úrovní inflace.

Aktuální predikce pro rok 2026

Globální ekonomika má podle IMF růst zhruba tempem kolem 3–3,3 % ročně, přičemž inflace ve vyspělých zemích klesá, zůstává však mírně nad cíli centrálních bank nebo se k nim teprve přibližuje.

J. P. Morgan například čeká globální jádrovou inflaci okolo 2,8 % a odlišný vývoj mezi USA (lehké zrychlení inflace) a Evropou (další zvolnění).

V ČR ČNB i Ministerstvo financí čekají pro rok 2026 inflaci kolem 1,6–2,1 %, tedy blízko cíle, a růst HDP okolo 2,6–2,9 %, tedy spíš umírněné „normální“ tempo.

Podle ČNB má být krátká korunová sazba 3M PRIBOR okolo 3,6 %, což odpovídá dnešnímu repo kolem 3,5 % a znamená, že konzervativní korunové produkty stále nabízejí reálně mírně kladný výnos.

Základ – bezpečná korunová rezerva

Před jakoukoli investicí je dobré mít 3–6 měsíčních výdajů na spořicím účtu nebo krátkodobém termínovaném vkladu v CZK, aby člověk nemusel prodávat investice v nevhodnou chvíli.

Nízká inflace kolem 1,6–2,1 % a sazby 3–4 % znamenají, že reálný výnos na spořicích produktech může být lehce nad nulou, takže jako krátkodobá „parkovací“ zóna dávají v roce 2026 smysl.

Pokud má jedinec větší částku na 1–3 roky a nechce moc riskovat, stojí za úvahu krátkodobé státní dluhopisy / dluhopisové fondy v CZK se splatností do cca 3 let – těží z aktuálních korunových sazeb, avšak nejsou tak citlivé na případné budoucí růsty sazeb jako dlouhé dluhopisy.

Růstová složka – široká akciová ETF

Protože světová ekonomika má dál růst a inflace se vrací blízko cílů, očekává řada analýz spíše „normální“ akciové prostředí – tedy ne extrémní boom, naopak solidní podmínky pro dlouhodobé investory. Pro většinu lidí je nejjednodušší a nejrozumnější cestou pravidelně investovat do:

• Širokého globálního ETF (např. index MSCI World / ACWI – firmy z USA i dalších vyspělých zemí).
• Případně kombinace ETF na USA, Evropu a rozvíjející se trhy.

Tento přístup rozkládá riziko mezi tisíce firem a těží z toho, že globální HDP má dlouhodobě růst kolem 3 % ročně a firmy z toho v průměru profitují. Zvlášť pokud má člověk horizont 10+ let, dává smysl mít většinu růstové složky právě v takových levných indexových ETF, ne v jednotlivých akciích.

Sektory, které dává smysl sledovat

V roce 2026 probíhá podle více analýz „rotace“ uvnitř akciového trhu: po letech dominance čistého technologického sektoru se daří hlavně průmyslu, energiím, materiálům a částečně defenzivní spotřebě a zdravotnictví. Jaké to má důvody?

• AI a datová centra podporují poptávku po průmyslových firmách, infrastruktuře a surovinách.
• Defenzivní spotřeba (např. velké retail řetězce) těží z opatrnějších spotřebitelů a stabilní poptávky.
• Zdravotnictví po letech začíná těžit z technologických inovací a efektivnějšího provozu.

Pro běžného investora však nedává smysl sázet vše na jeden sektor; případný sektorový ETF (např. průmysl, energie, zdravotnictví) brát spíše jen jako „koření“ portfolia v řádu maximálně jednotek–desítek procent nad rámec širokého globálního indexu.

Dluhopisy a konzervativní složka v ČR

České prognózy počítají s tím, že inflace bude v roce 2026 pod nebo kolem cíle, avšak v roce 2027 může znovu mírně nad 2 % zrychlit, mimo jiné kvůli růstu mezd a fiskální expanzi. Zároveň se čeká, že krátké sazby (3M PRIBOR) zůstanou kolem 3,6 % v roce 2026 a zvyšovat by se mohly až později.

Z toho plyne:

• Krátké dluhopisy / fondy krátkodobých dluhopisů – vhodné pro konzervativní část portfolia.
• Dlouhodobé dluhopisy – mohou zafungovat, pokud sazby časem klesnou, avšak nesou větší úrokové riziko; dávat do nich spíš menší část portfolia, hlavně pokud dotyčný má delší horizont.

Kombinace krátkodobých a dlouhodobých nástrojů tak v roce 2026 představuje efektivní způsob, jak zajistit stabilitu portfolia při zachování reálného zhodnocení nad úrovní inflace. 

Jak by to mohlo vypadat v praxi?

Bez znalosti přesného věku, příjmů a rizikového profilu se dá aspoň nastínit orientační struktura pro někoho, kdo: má stabilní příjem, horizont 10+ let a snese běžnou kolísavost akcií. V takové situaci by mohlo davat smysl (jen jako ilustrace, ne závazné doporučení):

• Rezerva 3–6 měsíčních výdajů na spořicím účtu / termínovaném vkladu v CZK.
• Z každé nové investované částky např. 60–80 % do širokých akciových ETF.
• Zbylých 20–40 % do konzervativnějších nástrojů – korunové krátkodobé dluhopisové fondy, případně české státní dluhopisy a část na spořicím účtu, podle tolerance k riziku.
• Maximálně 5–15 % do tematických/sektorových ETF (např. průmysl, energie, zdravotnictví, případně konkrétnější AI tematika), pokud chce člověk vědomě vsadit na trendy roku 2026.

Klíčové je investovat pravidelně (měsíčně / čtvrtletně), neřešit krátkodobé výkyvy a strukturu portfolia jednou ročně zkontrolovat a upravit podle změn v konkrétní situaci (rodina, hypotéka, příjem).

TIP: Vše podstatné o těžbě kryptoměn je shrnuto v tomto článku.

Do čeho všeho se dá investovat?

Investice se obvykle dělí na několik „tříd aktiv“ – hotovost a krátkodobé vklady, dluhopisy, akcie, reálná aktiva (např. nemovitosti, komodity) a tzv. alternativní investice (např. krypto, sběratelské předměty). Do každé z těchto tříd lze vstupovat přímo (např. koupí bytu, akcie) nebo nepřímo přes fondy či ETF.

Rychlý přehled typů

Třída / typ	Příklady	Typické vlastnosti
Hotovost a ekvivalenty	Spořicí účet, termínovaný vklad, fond peněžního trhu, T‑bills	Nízké riziko, nízký výnos, vysoká likvidita aktiva
Dluhopisy	Státní, firemní, municipální dluhopisy, bondové fondy	Nižší kolísání než akcie, fixní i variabilní úrok, citlivé na sazby
Akcie	Jednotlivé akcie, akciová ETF, podílové fondy	Vyšší dlouhodobý výnos, vysoké kolísání, podíl na růstu firmy
Nemovitosti	Byt na pronájem, komerční budova, REIT/realitní fond	Příjem z nájmu, ochrana proti inflaci, nižší likvidita
Komodity	Zlato, stříbro, ropa, zemědělské plodiny, komoditní ETF	Závislé na nabídce/poptávce, diverzifikace
Alternativy	Private equity, hedge fondy, krypto, umění, víno	Nízká korelace s trhy, často nelikvidní, vyšší riziko

Hotovost a krátkodobé vklady

Patří sem spořicí účty, termínované vklady, peněžní trh a jiné nástroje s velmi krátkou splatností, často považované za „cash ekvivalenty“. Slouží hlavně jako rezerva a parkování peněz – výnos bývá nízký a reálně ho může dlouhodobě „ukusovat“ inflace.

Dluhopisy

Dluhopis je v zásadě půjčka – člověk dá peníze státu nebo firmě a oni mu platí úrok a na konci vrátí jistinu. Existují české státní dluhopisy (často bezpečnější, avšak s nižším výnosem), firemní dluhopisy (vyšší výnos i riziko), případně dluhopisové fondy a ETF.

Akcie

Když člověk kupuje akcii, kupuje malý podíl na firmě a podílí se na jejím zisku i růstu hodnoty. Akcie mají historicky vyšší dlouhodobé výnosy než dluhopisy či hotovost, avšak také výrazně kolísají v čase.

Investovat lze:

• přímo do jednotlivých akcií (stock picking),
• přes akciová ETF (široké indexy jako svět/USA/Evropa),
• přes aktivně řízené podílové fondy.

TIP: Investovat lze například v aplikaci Portu.cz.

Nemovitosti

Nemovitosti se často řadí mezi „reálná aktiva“ – jejich hodnota je spojená s fyzickým majetkem (byty, domy, kanceláře, sklady). Investovat lze přímo (koupě bytu či domu na pronájem) nebo nepřímo přes realitní fondy a REITy (Real Estate Investment Trusts), které drží portfolio nemovitostí.

Komodity a drahé kovy

Komodity zahrnují drahé kovy (zlato, stříbro), energii (ropa, plyn) a zemědělské plodiny. Často se používají jako diverzifikace portfolia a částečná ochrana proti inflaci, jsou však velmi citlivé na cyklus ekonomiky, geopolitiku a počasí.

Investovat je možné:

• fyzicky (např. investiční zlato),
• přes ETF/ETC navázané na cenu komodity,
• přes komoditní fondy.

Fondy, ETF a další „balíčky“

Místo výběru jednotlivých akcií či dluhopisů lze investovat do fondů, které drží koš cenných papírů.

Patří sem:

• Podílové fondy (otevřené fondy spravované investiční společností).
• ETF (Exchange-Traded Funds) – fondy obchodované na burze jako akcie.
• Indexové fondy – sledují konkrétní index (např. MSCI World, S&P 500).trading212+2

Fond může být akciový, dluhopisový, smíšený, realitní, komoditní i alternativní – tedy „obal“, ve kterém jsou různá aktiva.

Alternativní investice

„Alternativy“ jsou investice mimo klasické trio akcie–dluhopisy–hotovost; využívají je hodně institucionální a bohatší investoři, avšak postupně se otevírají i těm drobným. Patří sem například:

• Private equity a venture capital (podíly v neveřejných firmách, start‑upech).
• Hedge fondy a fondy absolutního výnosu.
• Private credit (soukromé úvěry firmám).
• Infrastruktura (silnice, sítě, datová centra, energetika).
• Kryptoměny a další digitální aktiva.
• Sběratelské předměty (umění, víno, auta, hodinky apod.).

Tyto investice bývají méně likvidní, často dražší na poplatky a rizikovější, mohou však portfolio diversifikovat a v některých obdobích přinášet odlišné výnosy než akcie/dluhopisy.

Jak fungují dluhopisy v portfoliu

Jak již bylo zmíněno v předchozí části, dluhopis je cenný papír, kterým si stát nebo firma půjčuje peníze od investorů výměnou za příslib pravidelného úroku a splacení jistiny v určitém termínu.

Pro drobné střadatele to znamená, že místo spořicího účtu mohou své prostředky umístit do nástroje s předvídatelným výnosem, avšak i specifickými riziky.

Fráze „jak fungují dluhopisy“ se v posledních letech objevuje stále častěji, protože prostředí vyšších úrokových sazeb vrací dluhopisy do hry jako alternativu ke spořicím účtům.

Zároveň roste zájem o konzervativní investice do dluhopisů u lidí, kteří nechtějí podstupovat riziko vysokého kolísání akciových trhů, hledají však něco výnosnějšího než běžný účet.

Z pohledu osobních financí je podstatné, jak fungují dluhopisy v rámci celkového investičního portfolia – typicky slouží jako stabilizační prvek, který vyvažuje kolísání akcií a jiných rizikovějších tříd aktiv.

Vyšší podíl kvalitních státních a investičně‑grade korporátních papírů může snížit celkovou volatilitu portfolia, i když mírně omezí potenciální dlouhodobý výnos.

České státní dluhopisy

České státní dluhopisy představují závazek České republiky vůči investorům a z hlediska kreditního rizika patří mezi nejbezpečnější nástroje na domácím trhu. Stát je používá k financování svého rozpočtu, refinancování starších dluhů či velkých infrastrukturních projektů.

Pro drobné občany připravilo Ministerstvo financí speciální produkt s názvem Dluhopisy Republiky, které jsou určeny fyzickým osobám a nabízejí několik typů výnosu včetně reinvestiční a protiinflační varianty.

Pro drobné občany připravilo Ministerstvo financí speciální produkt s názvem Dluhopisy Republiky, které byly vydávány v letech 2019–2022 a nyní se jejich nové emise připravují (plánováno na červen 2026).

Tyto dluhopisy jsou určeny fyzickým osobám a nabízejí několik typů výnosu včetně reinvestiční a protiinflační varianty. V současnosti (březen 2026) lze stávající dluhopisy spravovat, reinvestovat výnosy nebo nechat splácet (např. protiinflační emise splatné v dubnu 2026).

Když se mluví o českých státních dluhopisech z pohledu retailu, většinou se tím myslí právě zmíněné spořicí státní dluhopisy vydávané Ministerstvem financí v pravidelných emisích. Tyto státní dluhopisy nabízejí možnost ukládat peníze v korunách s garancí splacení ze strany státu.

Velkou popularitu si v době vysoké inflace získaly protiinflační dluhopisy, jejichž výnos je navázaný na oficiální míru inflace a doplněný o malou přirážku. Konzervativní investor tak dostává jistotu, že nominální výnos jeho investice bude kopírovat růst cenové hladiny a neztratí dlouhodobě kupní sílu.

V českém prostředí jsou typickým příkladem právě protiinflační dluhopisy vydávané v rámci zmíněného programu spořicích státních emisí, které v letech extrémně vysoké inflace přinesly investorům souhrnný výnos přesahující 20 % za několik let. Aktuálně probíhají splátky starších protiinflačních emisí.

Kde koupit státní dluhopisy

Otázka, kde koupit státní dluhopisy, zajímá hlavně začátečníky, kteří hledají jednoduchou a bezpečnou první investici. V Česku lze státní papíry pořídit několika cestami – buď přímo přes Ministerstvo financí, nebo prostřednictvím bank a obchodníků s cennými papíry.

Pro Dluhopisy Republiky platí: nové emise se připravují na červen 2026, stávající držitelé mohou nyní reinvestovat nebo spravovat své dluhopisy přes systém MF.

Než však investor vyřeší praktickou stránku toho, kde koupit státní dluhopisy, měl by si ujasnit, jak dlouho může peníze postrádat, zda preferuje fixní nebo proměnlivou úrokovou sazbu a zda dává přednost jednoduchému držení jednoho konkrétního dluhopisu, nebo diverzifikovanému fondu.

Pro část střadatelů může být vhodnější začít přes fondy či ETF zaměřené na státní papíry, protože snižují riziko spojené s konkrétní emisí.

Korporátní dluhopisy

Vedle státních bondů existuje rozsáhlý trh korporátních emisí, kde si peníze půjčují firmy – typickým českým příkladem jsou dluhopisy Saunia vydané provozovatelem sítě saunových center.

Dluhopisy Saunia lákají investory relativně vysokým fixním výnosem a nízkým minimálním vkladem, avšak nesou s sebou vyšší podnikatelské riziko konkrétní firmy a často i nižší likviditu.

Analýzy upozorňují, že investoři by u korporátních emisí měli vždy číst emisní podmínky, sledovat zadlužení emitenta a všímat si, zda jsou dluhopisy zajištěné majetkem či nikoli.

U menších a méně transparentních společností může být riziko nesplacení podstatně vyšší než u státu, i když nabízený kupón vypadá atraktivně.

Rizika investice do dluhopisů

Pro drobného investora znamená investice do dluhopisů výměnu současné likvidity za příslib budoucích úroků a splacení nominální hodnoty, přičemž hlavními riziky jsou úrokové, kreditní a inflační riziko.

Když rostou úrokové sazby, tržní cena dříve vydaných dluhopisů s nižším kupónem klesá, což je problém zejména pro ty, kdo musí prodat před splatností.

Z tohoto důvodu je důležité, aby investice do dluhopisů odpovídala investičnímu horizontu i toleranci k volatilním cenám na sekundárním trhu. Pro konzervativní střadatele se často doporučuje držet státní papíry do splatnosti a vnímat je spíše jako úložku, než jako spekulaci na krátkodobý cenový pohyb.

Co jsou ty „nejlepší“ dluhopisy

Pojem „nejlepší dluhopisy“ nelze chápat absolutně, nýbrž vždy v kontextu cíle investora, jeho horizontu a tolerance k riziku – pro konzervativního střadatele mohou být nejlepší dluhopisy krátkodobé státní papíry, zatímco dynamičtější investor může za atraktivnější považovat část kvalitních firemních emisí nebo inflačně navázaných bondů.

V českém prostředí navíc nelze opomenout specifika produktů, jako jsou Dluhopisy Republiky či různé typy spořicích emisí, které mají vlastní daňový a likviditní režim.