Hedgeový fond – co to je, rizika, druhy, poplatky

Hedgeový fond představuje specifickou třídu kolektivního investování, která se zásadně liší od tradičních podílových fondů. Jak riziková tato investice je? Vyplatí se? Kolik se do hedgeového fondu může investovat? A jaké druhy fondů u tohoto typu finančního produktu jsou?

Hedgeový fond

Hedge fondy (převzato z angličtiny), označované i jako hedgeové fondy nebo hedgingové fondy, měly původně za cíl „zajistit se“ (anglicky hedge) proti tržnímu riziku. Dnešní realita je však často spojena s agresivními strategiemi, vysokými výnosy a zároveň i zvýšeným rizikem.

Jedná se o speciální investiční příležitosti nabízející skoro nulové omezení. Regulace je totiž u tohoto typu investičního fondu minimální. Investiční strategie hedgeových fondů jsou velmi rozmanité. Nabízí možnosti investic, které mohou být vysoce výnosné, avšak i velice ztrátové.

Hedgeové fondy se svou povahou řadí mezi rizikové investice. Jsou vhodnou příležitostí pro zkušené investory. Investiční strategie jsou nastavovány správcem hedgeového fondu. I ten těží ze zisků fondu.

Nejedná se o homogenní skupinu, nýbrž o široké spektrum fondů, které pro kvalifikované investory mohou nabídnout zajímavou diverzifikaci a potenciál pro nadprůměrné zisky.

Fondy jsou založeny na základě vkladů od investorů a poplatků, plynoucí z různých aktivit a poskytování fondů. Jakýkoli jiný majetek není součástí hedge fondu. Je potřeba zdůraznit, že poplatky jsou na hedgeových fondech několikanásobně vyšší, než je tomu u klasických forem.

Co to je hedging

Hedging, co to je? Hedging neboli zajištění je ve finančním světě strategie řízení rizik. Tato strategie je specifická tím, že funguje na základě vyrovnávání ztrát investic. Jedná se o účinnou strategii, která zajišťuje portfolio investora. Co je to portfolio?

Za hedging se považuje ta investice, která sníží riziko negativního pohybu její ceny. Lze tedy tento strategický postup považovat za zajišťovací. Jinými slovy, hedging je svou povahou a smyslem podobný pojistné smlouvě.

Touto ochranou před rizikem není zabráněno jeho vzniku, avšak je včas pracováno na zmírňování dopadů při jeho nastání. Dochází tak ke spojení odměny, zisku a možného rizika, ztráty. Současně se totiž snižuje možné riziko, které hrozí, avšak i možné zisky.

Příklad hedgingu:

• Zajišťovaná pozice: Investor vlastní akcie firmy v hodnotě 100 000 Kč.
• Riziko: Investor se obává krátkodobého poklesu celého akciového trhu.
• Hedging: Investor nakoupí put opci (právo prodat) na akciový index (např. S&P 500) nebo zaujme krátkou pozici (short) na futures kontraktu na tento index.
• Výsledek: Pokud trh klesne, investor utrpí ztrátu na svých akciích, avšak tato ztráta bude kompenzována ziskem ze zajišťovací pozice. Pokud trh roste, akcie sice vydělají, avšak investor prodělá na zajišťovací pozici (což je cena za „pojištění“).

Hedging se tedy provádí otevřením jedné nebo více obchodních pozic, které mají opačnou korelaci (protichůdný vztah) k zajišťované pozici. Nejedná se o strategii primárně zaměřenou na generování zisku (jako je spekulace), nýbrž spíše o jakousi pojistku.

Rizika a hedgeový fond

I přesto, že strategie hedging může lanařit investora v přesvědčení, že fondy jsou zajištěné, není tomu úplně tak. Stále je potřeba myslet na zařazení tohoto typu investičního fondu mezi velmi rizikové.

Druhý pohled na hedgeový fond je však velmi lukrativní. Nabízí totiž skvělý potenciál na vysoké zisky a zajímavé zhodnocení. Co u investora bude při jeho rozhodování převládat, záleží na jeho averzi či sklonu k riziku.

Model investičního trojúhelníku platí i v tomto případě. Nikdy totiž investor nedosáhne na všechny tři rohy trojúhelníku současně. Dosažení maximalizace výnosnosti nejde ruku v ruce s minimálním rizikem, nebo maximální likviditou naráz.

Čím vyšší výnosnost investice je, tím vyšší riziko je potřeba podstoupit. Investor preferuje co nejvyšší výnosnost při nejnižším riziku. Pokud nechce podstupovat riskantní a rizikové zhodnocení vkladů, zúročení peněz, může zkusit cestu dluhopisů. Co je to dluhopis? Ovšem zisky budou, v porovnání s hedge fondem, velmi nízké.

Jak zjistit, která z možných investičních příležitostí je ta nejlepší? Pomůže výpočet úroku vzorec.

Hedge fondy a jejich druhy

Vzhledem k tomu, že hedge fondy nejsou regulované, tak i z toho důvodu nemají jasně stanovené dělení a rozdělení. Rozlišují se od sebe dle typu obchodování, jeho druhu investování, nebo dle investičního zaměření.

Možné dělení hedge fondů:

• akciové fondy
• komoditní fondy
• měnové fondy
• smíšené fondy
• s vysokofrekvenčním obchodováním
• fondy s fundamentální analýzou
• s technickou analýzou

Výběr toho správného hedge fondu je závislý na volbě investora. Pomoci mu může historie fondu, kterou musí porovnat z dlouhodobějšího časového horizontu. Po zhodnocení úspěšnosti fondu je rozhodování snadnější.

Hedge fond a poplatky

Vysoké výdělky, jasné zisky, co nejvyšší zhodnocení, avšak za podstoupení rizika. To vše v sobě hedgeový fond skrývá. Nejen riziko a případné ztráta může investora bolet. I poplatky jsou vysoké. Dokonce patří mezi nejvyšší v investičním světě a historicky se řídí tzv. pravidlem „2 a 20“.

Tato poplatková struktura hedge fondů se skládá ze dvou hlavních složek:

1. Poplatek za správu

• Výše: Typicky se pohybuje mezi 1 % a 3 % ročně.
• Základ: Účtuje se z celkové hodnoty spravovaných aktiv bez ohledu na výkonnost fondu.
• Účel: Pokrývá provozní náklady fondu, mzdy portfolio manažerů a zaměstnanců, nájemné, výzkum a administrativu.

2. Výkonnostní poplatek

• Výše: Historicky a nejčastěji 20 % ze zisku. V závislosti na fondu se může pohybovat od 10 % do 30 %.
• Základ: Účtuje se z čistého investičního zisku (výnosů), které fond dosáhne za dané období.
• Účel: Motivuje správce fondu k dosahování co nejvyšších výnosů, i za cenu vyššího rizika.

Správce fondu si může nárokovat výkonnostní poplatek pouze v případě, že hodnota investice překoná svou dosavadní nejvyšší hodnotu. Také je stanovena minimální požadovaná výkonnost (např. 5 % nebo zhodnocení určitého indexu), které musí fond dosáhnout, než si správce může účtovat výkonnostní poplatek.

Kolik do hedgeových fondů investovat

Hedgeové fondy jsou různorodé, svou povahou odlišné. Investor může vkládat své finanční prostředky do této investiční příležitosti v řádech milionů i po několika seti korunách.

Tyto fondy v Česku a EU spadají pod kategorii Fondy kvalifikovaných investorů, tzn. že nejsou určeny pro širokou veřejnost, nýbrž pouze pro kvalifikované investory. Z tohoto důvodu je stanovena minimální investiční částka:

• standardní limit – minimální počáteční investice musí být ekvivalent 125 000 EUR (přibližně 3 miliony Kč). Investor musí zároveň písemně prohlásit, že si je vědom rizik a má s investováním zkušenosti.
• snížený limit v ČR – investor může investovat minimálně 1 000 000 Kč, pokud administrátor fondu na základě investičního dotazníku potvrdí, že je pro něj investice vhodná, a že odpovídá jeho finančnímu zázemí.

Mnoho konkrétních hedgeových fondů si i tak nastavuje vlastní, vyšší minimum, které se může pohybovat od 5 do 10 milionů Kč nebo i více, aby si udržely exkluzivní okruh investorů. Některé fondy dokonce vyžadují, aby investice do nich nepřesáhla 10 % celkových aktiv investora k investování.

Harvardské fondy nejsou hedgeové fondy

Harvardské fondy se v České republice staly nechvalně známým symbolem divoké kuponové privatizace 90. let. Jednalo se o Investiční privatizační fondy (IPF), které založil podnikatel Viktor Kožený pod značkou Harvard Capital and Consulting (HCC). Fondy shromáždily kuponové knížky od více než milionu občanů s lákavým slibem „jistoty desetinásobku“. Měly investovat do akcií privatizovaných českých podniků.

Nejednalo se o hedgeové fondy. Byla to regulovaná forma investičních fondů, i když metody, které Kožený a jeho partneři později použili (převod aktiv do zahraničí a tzv. vytunelování), připomínaly spíše nelegální praktiky než jakoukoli legitimní investiční strategii.

V té době běžela po Česku invazivní kampaň, která měla přimět osoby k nákupu kupónů a postupováním k fondům. Řada lidí fondům uvěřila a přišla tak o jejich investice, v součtu o ohromnou částku.

Důchodový fond

Vzhledem k snižování kupní ceny peněz a rostoucí inflace je třeba uspořené finance aktivně zhodnocovat. Investování je totiž jednou z důležitých cest, jak se bránit proti inflaci. Pro investování lze využít celou řadu rizikových, avšak i jistotních finančních produktů na českém trhu.

Pojem důchodový fond má v českém kontextu dva hlavní významy:

• státní důchodový fond – často se pod tímto pojmem myslí hypotetický účet nebo „kasa“ státu, kde by měly být shromažďovány peníze z odvodů na důchodové pojištění.
• penzijní fondy (soukromé spoření).

Když se dnes mluví o „důchodovém fondu“, má se na mysli druhý z příkladů – fond, do kterého lidé dobrovolně spoří, aby si zajistili dodatečný příjem ke státní penzi. Jedná se o produkty spadající do tzv. třetího pilíře důchodového systému.

V ČR existují dva hlavní typy těchto fondů spravovaných penzijními společnostmi:

Transformované fondy (penzijní připojištění)

• Historické: Vznikly transformací z původních penzijních fondů (do konce roku 2012).
• Hlavní rys: Mají zákonnou garanci nezáporného zhodnocení. To znamená, že člověk nemůže přijít o své peníze (kapitál). Toto striktní pravidlo však vede k velmi konzervativnímu investování a nízkým výnosům.
• Pro koho: V současné době jsou uzavřené pro nové klienty.

Účastnické fondy (doplňkové penzijní spoření)

• Současné: Jediná možnost pro nové klienty.
• Hlavní rys: Nemají garanci nezáporného zhodnocení. Penzijní společnost může investovat agresivněji (např. do akcií), což s sebou nese riziko ztráty, avšak zároveň potenciál pro vyšší výnosy. Jsou rozděleny dle rizikovosti:
  • Konzervativní (hlavně dluhopisy, krátkodobé vklady).
  • Vyvážené (kombinace dluhopisů a akcií).
  • Dynamické/Růstové (vyšší podíl akcií a rizikovějších aktiv).
• Podpora státu: Stát k nim poskytuje státní příspěvek a je možné uplatnit daňové úlevy. Klientům může přispívat i zaměstnavatel.

Jednoduše řečeno je důchodový fond (penzijní fond) kolektivní investiční nástroj, do kterého lidé pravidelně vkládají peníze. Správce fondu (penzijní společnost) tyto peníze investuje s cílem je zhodnotit, aby měl klient v době odchodu do důchodu k dispozici dodatečnou finanční rezervu.

Účastnické fondy

Účastnické fondy jsou obsaženy ve třetím pilíři sociálního zabezpečení v systému České republiky. Správci těchto fondů jsou penzijní společnosti. Jejich správa a funkčnost je podobná podílovým fondům. Strategie je konzervativní, zisky jsou garantovány.

Pilíře sociálního systému zabezpečení:

• 1. pilíř – sociální pojištění
• 2. pilíř – státní sociální podpora
• 3. pilíř – sociální pomoc

První pilíř sociálního systému je povinnou částí sociálního zabezpečení. Jedná se o finanční systém, do kterého občan ČR přispívá svými odvody. Kryje se tak před možným nastáním sociální situace, jako je např. nemoc, důchod, nebo ošetřování člena rodiny.

Druhý pilíř sociálního systému obsahuje státní podporu a jeho podílení se na chodu sociální úrovně v zemi. Pokud se osoba, platící si pojištění do prvního pilíře, dostane do tísně, písemně se obrátí na státní sociální podporu.

Třetí pilíř sociálního systému je pomoc v hmotné nouzi. Sociální pomoc je poskytnuta občanům, kteří potřebují uspokojit základní životní potřeby. Do tohoto pilíře spadají účastnické fondy.

Smíšené fondy

Hedge fond není často volenou investiční příležitostí. Avšak smíšené fondy jsou na tom již jinak. Jedná se o nejběžnější fondy, do kterých klienti často a s vyšší jistotou investují.

Smíšené fondy nabízejí investice do akcií, dluhopisů a jiných nástrojů. Výhodou je, že investor nemusí disponovat zkušenostmi. Tyto fondy jsou určené zejména pro začínající investory nebo ty, kteří chtějí střední riziko.

Jejich hlavní myšlenkou je poskytnout investorovi vyváženou kombinaci růstu a stability tím, že diverzifikují mezi rizikovější a bezpečnější investice.

Hedgeový fond s povahou smíšeného fondu je optimální z hlediska nejvolnější možné investiční strategie.