Zelené dluhopisy – kde je koupit, čím se liší, vyplatí se?

Investice a jejich nabízející se příležitosti jsou aktuálním tématem. Jednou ze zajímavých forem investování jsou zelené dluhopisy. Co to jsou zelené dluhopisy? Čím se odlišují od klasických? Jaká specifika mají? Kde je investor koupí?

Pokud se investor rozhodne vložit své přebytečné finanční prostředky do dluhopisů, může zvažovat i typ dluhopisů zelených. Tyto dluhopisy jsou emitovány s jasným účelem, který schvaluje standardizace Evropské unie.

Tyto prostředky mají přesně daný cíl, související s ochranou životního prostředí, environmentalistikou a principem udržitelnosti.

Co je dluhopis?

Než se článek pustí do vysvětlování, co je dluhopis, je nutné si v souvislosti s dluhopisy objasnit několik důležitých pojmů.

• Emitent význam – je to subjekt (stát, město, banka nebo firma), který vydává cenný papír. V případě dluhopisů to je zároveň dlužník, který si od investorů půjčuje peníze, a zavazuje se je v budoucnu splatit i s úroky.
• Obligace význam – je synonymum pro dluhopis, tedy cenný papír, jímž emitent potvrzuje, že dluží investorovi určitou částku.
• Emise význam – je proces vydání cenných papírů do oběhu. Jde o událost, kdy emitent poprvé nabízí nově vydané cenné papíry k prodeji investorům, aby získal potřebný kapitál.

Dluhopis (označovaný též jako obligace nebo bond) je cenný papír, který zavazuje emitenta vyplatit jeho majiteli peněžní obnos. Tento peněžní obnos je uvedený přímo v dokladu cenného papíru, a to i včetně úroku a termínu.

Dluhopisy zajišťují předem stanovený finanční výnos. Tím se například liší od akcie, která je sice také cenným papírem, avšak její hodnota se často mění.

Dluhopisy emituje stát, územní samosprávný celek, jako je kraj nebo obec, nebo také obchodní korporace. Podmínkou, aby mohl být dluhopis v Česku veřejně nabízen, je schválený prospekt od ČNB, nebo pokud je udělena výjimka ČNB, např. celková hodnota dluhopisů nabízených v EU je nižší než 1 000 000 EUR z 12 měsíců.

Cenu dluhopisu ovlivňuje hodnota výnosu, který přináší prostřednictvím kupónových (tj. úrokových) plateb. Pokud převládající úrokové sazby např. státních dluhopisů klesají, tak starší dluhopisy, které nabízejí vyšší úrokové sazby, jsou cennější.

Jak fungují dluhopisy

Dluhopis je v podstatě dlužní úpis a funguje na principu půjčky. Když si člověk koupí dluhopis, stává se věřitelem (investorem) a dává půjčku subjektu, který dluhopis vydal (tzv. emitent). Zde je jednoduchý přehled, jak fungují dluhopisy:

Emitentem může být:

• Město nebo obec (komunální/municipální dluhopisy).
• Stát (státní dluhopisy, např. na financování rozpočtového schodku nebo infrastruktury). Jsou obvykle považovány za nejméně rizikové.
• Firma/korporace (korporátní dluhopisy, na financování expanze, nových projektů nebo provozu). Jsou rizikovější, avšak nabízejí vyšší potenciální výnos.

Každý dluhopis má pevně stanovené základní náležitosti, které určují jeho fungování:

• Jmenovitá hodnota – částka, kterou emitent vrátí po splatnosti. Je to obvykle cena jednoho dluhopisu.
• Kupón – pravidelná platba (úrok) vyplácená investorem. Může být pevná (např. 5 % ročně) nebo proměnlivá.
• Splatnost – přesné datum, ke kterému emitent vrátí jmenovitou hodnotu dluhopisu.
• Emisní podmínky – právně závazný dokument, který definuje všechny tyto podmínky, práva investora a závazky emitenta.

Jak probíhá investice prostřednictvím dluhopisů? Emitent určí, kolik si chce půjčit, na jak dlouho a za jaký úrok. Tyto informace zveřejní v emisních podmínkách. Investor koupí dluhopis a zaplatí jeho cenu. Tím de facto půjčuje emitentovi peníze.

Po dobu trvání dluhopisu emitent v dohodnutých intervalech (např. jednou ročně) vyplácí smluvený kupón (úrok). Když nastane datum splatnosti, emitent vrátí celou jmenovitou hodnotu dluhopisu (jistinu). Tím investice končí. Celková návratnost se skládá ze součtu všech přijatých kupónů a vrácené jistiny.

Co jsou zelené dluhopisy?

Zelené dluhopisy (anglicky Green Bonds) jsou speciální typ dluhopisu, který se od klasického dluhopisu liší hlavně svým účelovým využitím peněz. Jsou to finanční nástroje, které slouží k financování nebo refinancování projektů s pozitivním environmentálním dopadem (tzv. „zelené projekty“).

Nejdůležitější rozdíl je v tom, že peníze, které emitent (stát, banka nebo firma) získá prodejem těchto dluhopisů, smí použít výhradně na projekty, které prokazatelně přispívají k udržitelnosti nebo ochraně životního prostředí.

Příklady zelených projektů:

• projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie (solární a větrné parky)
• energetická účinnost a úspory (zateplování budov, modernizace technologií)
• čistá doprava (financování elektrických vozidel, rozvoj železnic)
• udržitelné vodní hospodářství a odpadové hospodářství

Zelené dluhopisy vydává jak veřejný, tak i soukromý sektor. U veřejných emitentů se často jedná o státy, dominující je Francie nebo Německo. Do tohoto sektoru se řadí i EIB, tj. Evropská investiční banka. Soukromé části emitentů dominuje společnost Apple a Vodafone.

Zelené dluhopisy jsou vyhledávány investory, kteří chtějí, aby jejich portfolio splňovalo kritéria ESG (Environmental, Social, Governance), tedy aby bylo etické a udržitelné.

Klasické vs. zelené dluhopisy

Jistá podobnost a klíčové rozdíly mezi klasickými a zelenými dluhopisy se dají shrnout do následující tabulky. V podstatě platí, že zelený dluhopis je klasický dluhopis s přidanou environmentální závazností a transparentností.

Kritérum	Klasický dluhopis	Zelený dluhopis (Green Bond)
Účel použití peněz	Není omezen. Emitent může peníze použít na cokoliv, co potřebuje (provoz, akvizice, splácení starých dluhů, obecné firemní účely).	Přísně účelový. Peníze smí být použity pouze na projekty s pozitivním environmentálním dopadem (tzv. „zelené projekty“).
Klíčový rozdíl	Standardní dluhový nástroj.	Dluhový nástroj pro udržitelné financování (ESG investice).
Pravidelné platby	Pravidelné úrokové platby fungují identicky v obou případech.	Pravidelné úrokové platby fungují identicky v obou případech.
Splatnost a jistina	Jistina je vrácena v den splatnosti.	Jistina je vrácena v den splatnosti.
Transparentnost a reportování	Nízká. Emitent obvykle reportuje pouze obecné finanční výsledky firmy.	Vysoká. Emitent musí pravidelně reportovat o alokaci peněz na konkrétní projekty a environmentálním dopadu.
Potenciální úrokový výnos	Většinou vyšší.	Může být mírně nižší.
Ověření a standardy	Nejsou vyžadovány.	Často podléhají externímu ověření a musí splňovat mezinárodní standardy nebo standard EuGB.
Cílová skupina investorů	Široká škála investorů.	ESG investoři a institucionální fondy s mandátem pro udržitelné investování.
Riziko Greenwashingu	Netýká se ho.	Vysoké riziko, pokud nejsou dodržovány přísné standardy transparentnosti.

Nákup zelených dluhopisů

Investice do zelených dluhopisů lze uskutečnit již od roku 2007. Tohoto roku začaly vznikat první cenné papíry s tímto účelem. Investice do dluhopisů s sebou přináší mírná rizika. Ovšem stále jsou i tyto zelené považovány za bezpečné investice na trhu.

Typickým účelem nákupu zelených dluhopisů jsou inovace či pořízení solárních panelů, výstavba parků, zakládání a podpora výroby na ekologická paliva nebo zalesňování krajinných celků.

Je potřeba myslet na to, že poptávka po cenných papírech pro rozvoj environmentalistiky je větší než nabídka na trhu se zelenými dluhopisy. To má za následek jejich vysoké ceny pro investice a nízká výnosová procenta. Podpořit výstavbu větrné elektrárny si žádá velký balík peněz. Místo zisků za poskytnutí finanční podpory má investor spíše dobrý pocit a lepší jméno.

Osvobození těchto dluhopisů od daňových povinností ovšem nahrává jak emitentovi, tak investorovi. Pro emitenta je dluhopis levnější, pro investora je výnos zajímavější.

Zelené dluhopisy ČNB

Zelené dluhopisy a činnosti České národní banky bylo téma samo o sobě. Bývalý guvernér ČNB několikrát konstatoval, že nebude prosazovat investice do těchto cenných papírů. Primární poslání tkví v získávání efektivních výnosů. Dobročinnost jde od hlavních a klíčových aktivit stranou. Česká národní banka potřebuje výdělky. Pomoc je pro ni doplňujícím bodem.

Česká národní banka považuje zelené projekty za aktiva pro stakeholdery emitentů. Jsou tudíž vhodnou investiční příležitostí pro zaměstnance, klienty, státní subjekty nebo akcionáře. Investovat do těchto typů cenných papírů by měli dle ČNB ti, kteří svým ekonomickým chováním ovlivňují Českou národní banku.

Zelené dluhopisy EU

Zelené dluhopisy Evropské Unie nabízí zajímavou a lukrativní příležitost k investování. Investoři zaměření na ekologii a ochranu životního prostředí vidí nejen zisky a výnosy, nýbrž i poslání k pomoci. Evropská unie vytváří kodexy, dohody, standardy a pravidla pro tento druh cenných papírů.

Environmentální cíle vycházející z nařízení Evropské Unie jsou:

• podpora klimatu a zamezování jeho změn
• tvorba možného přizpůsobení se vůči změnám klimatu
• udržitelnost všech vodních zdrojů a jejich ochrana před znečištěním
• podpora recyklace, omezování vzniku odpadu a práce s nimi
• zamezování jakémukoli znečišťování
• rozvoj ekosystémů, jejich podpora a ochrana jejich zdraví

Nejen Evropská unie se pustila do emise zelených dluhopisů ve velkém. Na emitaci se vydala i soukromá sféra, dokonce i řada českých bank.

Evropská unie je globální lídr v této problematice. Nastavuje pravidla, určuje podmínky a má vliv na trhy členských států. EU zveřejnila návrh standardizace, který by měl zjednodušit rozhodování investorů, napomoci rozvoji environmentálních dluhopisů a podpořit snadnou orientaci na trhu.

Kde koupit zelené dluhopisy?

Zelené dluhopisy lze koupit několika způsoby.

1. Přímá koupě jednotlivých emisí

Toto je cesta pro ty, kteří chtějí mít přesný přehled o tom, jaký projekt financují.

• Banky:
  • Některé banky (např. ČSOB, Raiffeisenbank) vydávají vlastní zelené dluhopisy, které lze nakoupit přímo přes jejich pobočky nebo investiční platformy.
  • Tito emitenti mohou dluhopisy nabízet v rámci primární emise (při prvním vydání) nebo v rámci sekundárního obchodování (později).
• Specializované dluhopisové portály a brokeři:
  • Platformy zaměřené na korporátní dluhopisy (např. Centrum Dluhopisů, Topdluhopisy) občas nabízejí i zelené dluhopisy menších a středních firem s konkrétními environmentálními projekty. Pozor: U těchto emisí je klíčové důkladně si prostudovat prospekt a ověřit si, že splňují přísné environmentální standardy a nehrozí tzv. greenwashing.
• Burza cenných papírů:
  • Větší emise (zejména státní nebo korporátní od velkých mezinárodních firem a bank) se obchodují na burzách (např. Pražská burza, RM-SYSTÉM, častěji na větších evropských burzách jako Frankfurt nebo Londýn). K jejich nákupu je potřeba účet u standardního brokera.

2. Investiční fondy

Pro většinu drobných investorů je nejpraktičtější a nejbezpečnější volbou investovat do fondů, které se na zelené dluhopisy specializují. Tím získají okamžitou diverzifikaci.

• Podílové fondy (Green Bond Funds):
  • Řada správců aktiv (např. VIG AM nebo mezinárodní společnosti) nabízí fondy, které investují výhradně do portfolia zelených, sociálních a udržitelných dluhopisů z celého světa.
  • Fondy jsou aktivně spravovány a jejich manažeři ověřují „zelenost“ jednotlivých dluhopisů.
  • Koupit je lze u banky, investiční společnosti, nebo online brokera.
• ETF (Exchange-Traded Funds):
  • Existují také burzovně obchodované fondy (ETF), které sledují indexy zelených dluhopisů. Ty nabízejí nižší poplatky a vyšší likviditu, avšak je třeba si je vyhledat a koupit přes investičního brokera.

Možností, kde koupit státní dluhopisy, je více. Existují poradci, fóra, recenze a porovnávače. Nabídka je omezená, zájem poptávaných dluhopisů obrovský.

Druhy dluhopisů

Dluhopisy se dají rozdělit podle několika hlavních kritérií. Nejdůležitější dělení je podle emitenta (kdo dluhopis vydává) a podle způsobu úročení (jakým způsobem investor dostává výnos).

Zde je přehled hlavních druhů dluhopisů:

Dělení podle emitenta

Toto dělení je klíčové pro posouzení rizikovosti dluhopisu, protože za závazek ručí emitent.

• Státní – vydává vláda nebo státní instituce. Mají nejnižší riziko. Ručí za ně státní ekonomika. Výnos bývá nižší.
• Komunální – vydávají města, obce, kraje a jiné samosprávy. Mají nízké až střední riziko.
• Korporátní – vydávají soukromé firmy a společnosti. Mají střední až vysoké riziko. Záleží na finanční stabilitě a ratingu firmy. Výnos bývá vyšší.
• Bankovní – vydává banka. Mívají vyšší stabilitu.

Dělení podle způsobu úročení

Určuje, jakým způsobem a v jaké výši investor získá svůj výnos:

• s pevnou úrokovou sazbou
• s pohyblivou úrokovou sazbou
• s nulovým kuponem
• indexované dluhopisy

Dělení podle doby splatnosti

• krátkodobé – do 1 roku
• střednědobé – 1 až 10 let
• dlouhodobé – nad 10 let

Pak jsou ještě druhy dluhopisů podle speciálních vlastností, jako jsou právě zelené dluhopisy, konvertibilní, podřízené nebo vypověditelné dluhopisy.

Nejlepší dluhopisy 

Vybrat univerzálně nejlepší dluhopisy nelze, neboť každý má jiný investiční cíle a toleranci k riziku. „Nejlepší“ dluhopis zkrátka neexistuje.

Pro investory hledající bezpečnost a minimální riziko jsou nejlepší dluhopisy státní. Kreditní riziko je téměř nulové, na druhou stranu bývá jejich výnos nižší. Pro investory hledající vyšší výnos jsou ideální dluhopisy korporátní nebo spekulativní.

Česká národní banka doporučuje investorům do korporátních dluhopisů být velmi obezřetní, zejména u dluhopisů s velmi vysokým úrokem.

Zajištěné dluhopisy

Zajištěné dluhopisy jsou takové dluhopisy, u kterých emitent ručí za jejich splacení konkrétním, předem určeným majetkem (zástavou). Tento majetek slouží jako zajištění pro investory pro případ, že by emitent nebyl schopen splácet své závazky.

Příklady zajištění: Nemovitosti (pozemky, budovy), výrobní zařízení, zásoby, pohledávky, cenné papíry nebo jiné hmotné jmění.

V případě bankrotu nebo platební neschopnosti emitenta mají investoři přednostní právo na uspokojení své pohledávky z výnosu prodeje tohoto zajištěného majetku. Hlavním účelem zajištění je snížit riziko pro investora. Na druhou stranu tyto zajištěné dluhopisy obvykle nabízí nižší úrokovou sazbu.

Státní fond podpory investic SFPI

SFPI podporuje několik programů, které se zabývají rozvojem bydlení. Zajímavý je určitě program Živel, což je úvěrový program na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou. Peníze z programu Živel je možné využít na opravu, výstavbu i pořízení nového bydlení.

Státní půjčka na bydlení je jedním z programu SFPI. Jedná se o výhodnější půjčku na bydlení především pro mladé lidi. Úrok je mnohem nižší než u úvěru na bydlení od bank a fixace je možná až na 5 let.

Peníze z půjčky na bydlení pro mladé se dají použít na:

• výstavbu nebo koupi rodinného domu
• koupi bytu
• koupi družstevního podílu
• modernizaci bydlení

Stát tyto půjčky na bydlení pro mladé poskytuje maximálně se splatností na 10 let při modernizaci a se splatností na 30 let při pořízení bydlení.